Kateřina Šafaříková: Lidstvu hrozí riziko vyhynutí. Klimatický summit OSN má za úkol všechny „vyhecovat“

Zahřívacím kolem klimatické konference v Glasgow byl i právě skončený summit G20 v Římě. Vedle otázek, jak nastartovat ekonomiku po koronaviru, řešili šéfové vlád velkých ekonomik právě problematiku klimatu.

„Tématem číslo jedna byly skutečně předběžné dohody a koordinace před klimatickým summitem ve skotském Glasgow, kam většina lídrů odletěla přímo z Říma,“ přitakává zpravodajka vydavatelství Economia v Evropské unii.

Minuta do půlnoci

Hned v úvodu klimatické konference pronesl britský premiér Boris Johnson znepokojivá slova. Lidstvu prý zbývá minuta do půlnoci, a proto je třeba jednat hned. Varoval rovněž před krachem konference, protože jednotlivé země podle něj nepřicházejí s dostatečnými závazky pro to, aby se globální oteplování podařilo udržet pod kritickou hranicí půl druhého stupně ve srovnání s předindustriální érou. Lídři zatím přislíbili, že do roku 2023 zastaví odlesňování.

Čtěte také

iROZHLAS

Zbývá minuta do půlnoci, musíme jednat hned, řekl Johnson v úvodu klimatické konference

„Očekávání jsou pravděpodobně menší, než byla před šesti lety na klimatickém summitu v Paříži. Situace je prostě taková, že v uplynulých letech řada zemí své závazky nesplnila. Týká se to mimochodem i Francie, přestože prezident Emmanuel Macron je jedním z těch, kdo za ambiciózní cíl, tedy zvýšení teploty maximálně o 1,5 %, pléduje nejvíce.“

„Některé země dokonce od pařížského klimatického cíle odstoupily, pak se zase znovu přidaly. Narážím samozřejmě na Spojené Státy,“ připomíná Šafaříková.

Teploty vyšší než na Sahaře

Od Glasgow se podle zpravodajky nyní očekává lidově řečeno vyhecování všech. „Cílem je, aby si všichni řekli, že už nebudou pochybovat, nebudou odstupovat třeba v závislosti na výsledcích voleb a nebudou zpochybňovat závazky. Celý svět musí uznat, že lidstvu hrozí obrovské riziko až na pokraji vyhynutí, a času není nazbyt.“

Podle predikcí skupiny vědců z Evropy, Ameriky i Číny by totiž v roce 2070 měly zhruba tři miliardy lidí žít na území, které bude neobyvatelné kvůli teplotám vyšším než na Sahaře. „To znamená, že tři miliardy lidí se dají do pohybu v záchraně holého života se všemi následky, které to může přinést.“

Míra uvědomění je různá

Státníci o jednotlivých klimatických tématech mluví ovšem různě. „Je vidět, že řada z nich je ovlivněna tím, z jakého prostředí vycházejí. Podle toho je znát, zda mluví spíše ke globálnímu fóru, nebo jestli mluví ke svému národnímu elektorátu.“

Jako příklad dává Kateřina Šafaříková Belgii, kde nyní žije. „V Belgii klimatické téma prožívá jak ta nejmladší, tak ta nejstarší generace. V belgické společnosti není sporu o tom, že jde o velkou hrozbu a velkou výzvu. Na rozdíl od České republiky není klimatické téma nic kontroverzního, naopak patří k běžnému narativu,“ uzavírá novinářka.

Další témata rozhovoru: vyostřený spor Polska a Evropské unie; možná odchod Polska z Evropské unie; maďarský premiér Viktor Orbán a porušování pravidel právního státu; blížící se klíčové evropské volby a rodící se konzervativní evropská pravice.