Kateřina Šafaříková: Francie je tavicí kotel ras a kultur. Svoboda slova je znovu palčivé téma

V procesu se 14 pomocníky atentátníků, kteří v roce 2015 zaútočili na redakci francouzského satirického týdeníku kvůli karikaturám proroka Mohameda soud poslal hlavního obžalovaného na 30 let do vězení. Přinesl verdikt očekávanou katarzi?

„Nepřinesl. Ne ale kvůli tomu, že tresty byly nižší, než nařizovala speciální protiteroristická prokuratura. Důvodem frustrace bylo hlavně to, že odsouzení nevyjádřili žádným způsobem lítost a vnitřní sebereflexi vlastního činu,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... Kateřina Šafaříková.

Hranice svobody slova

Hrůzný čin následně vedl k ostré debatě nejenom o karikaturách, ale obecně o hranicích svobody slova. Téma je palčivé o to víc, že v říjnu letošního roku byl zavražděn učitel střední školy Samuel Paty, který o svobodě projevu a karikaturách přednášel.

Čtěte také

Kateřina Šafaříková: Francie je velký ledoborec. Rozhýbat ho v boji s islamismem trvá

Jak se k debatě o svobodě slova staví francouzská veřejnost? „Škola byla donedávna považována za nedotknutelnou půdu. Nelze však mluvit o strachu ve francouzské společnosti. Ač je to smutné, džihádismus se ve Francii stal životní realitou,“ konstatuje redaktorka.

Zajímavý je přístup ke svobodě slova mladé generace. „Nastupující generace má odlišný postoj než generace předchozí. Karikaturám jako specifickému médiu mladí lidé nerozumějí. Většinový názor, který mezi mladými lidmi panuje, je neurážet a karikatury ke zesměšňování nepoužívat a netisknout.“

Proč, ptají se Francouzi?

K frustraci francouzské společnosti přispěla i chystaná norma na ochranu republikánských hodnot, kterou chce prezident Emmanuel Macron zefektivnit boj proti islamismu. Podle protestujících ale navrhovaný zákon stigmatizuje muslimy a podporuje islamofobii.

Čtěte také

Václav Malý: Dohoda s muslimy ve Francii? Náboženské právo nemůže ovládat celou společnost

Vládní návrh zákona proti separatismu se v parlamentu bude projednávat v lednu. „Dají se čekat bouřlivé debaty. Vášně jsou ale cítit již dnes. Zákon například zcela správně podle většinového konsenzu míří na mešity, které jsou pod vlivem cizích mocností. Zároveň ale míří do měkkých zón, které znervózňují věřící obecně. Navrhuje se třeba zakázat oddělené hodiny pro muže a ženy ve veřejných bazénech. Což je věc, která řadě žen vyhovuje bez ohledu na vyznání,“ upozorňuje host Dvojky.

„Dalším návrhem je například zpřísnění kontrol nad náboženskými školami, což znervózňuje katolické školy, které mají ve Francii dlouholetou tradici. Lidé se prostě ptají proč. Mnozí z nich se obávají, zda zákon spíše nepovede k prohlubování možných sociálních propastí a rozdělování jednotlivých komunit,“ uzavírá Kateřina Šafaříková.

Další témata rozhovoru: francouzský sekularismus a jeho vhodnost ve 21. století; kontroverzní francouzský zákon o globální bezpečnosti; typologie evropských lídrů; co ovlivní prezidentské volby ve Francii na jaře 2021?