Kateřina Šafaříková: Francie je tavicí kotel ras a kultur. Svoboda slova je znovu palčivé téma
Za svobodu slova bojovali Francouzi staletí. Naposledy v 60. letech, kdy byla zavedena velmi přísná cenzura tisku. Po teroristických útocích na časopis Charlie Hebdo se svoboda slova stala znovu tématem číslo jedna.
V procesu se 14 pomocníky atentátníků, kteří v roce 2015 zaútočili na redakci francouzského satirického týdeníku kvůli karikaturám proroka Mohameda soud poslal hlavního obžalovaného na 30 let do vězení. Přinesl verdikt očekávanou katarzi?
„Nepřinesl. Ne ale kvůli tomu, že tresty byly nižší, než nařizovala speciální protiteroristická prokuratura. Důvodem frustrace bylo hlavně to, že odsouzení nevyjádřili žádným způsobem lítost a vnitřní sebereflexi vlastního činu,“ připomíná v pořadu Jak to vidí... Kateřina Šafaříková.
Hranice svobody slova
Hrůzný čin následně vedl k ostré debatě nejenom o karikaturách, ale obecně o hranicích svobody slova. Téma je palčivé o to víc, že v říjnu letošního roku byl zavražděn učitel střední školy Samuel Paty, který o svobodě projevu a karikaturách přednášel.
Čtěte také
Jak se k debatě o svobodě slova staví francouzská veřejnost? „Škola byla donedávna považována za nedotknutelnou půdu. Nelze však mluvit o strachu ve francouzské společnosti. Ač je to smutné, džihádismus se ve Francii stal životní realitou,“ konstatuje redaktorka.
Zajímavý je přístup ke svobodě slova mladé generace. „Nastupující generace má odlišný postoj než generace předchozí. Karikaturám jako specifickému médiu mladí lidé nerozumějí. Většinový názor, který mezi mladými lidmi panuje, je neurážet a karikatury ke zesměšňování nepoužívat a netisknout.“
Proč, ptají se Francouzi?
K frustraci francouzské společnosti přispěla i chystaná norma na ochranu republikánských hodnot, kterou chce prezident Emmanuel Macron zefektivnit boj proti islamismu. Podle protestujících ale navrhovaný zákon stigmatizuje muslimy a podporuje islamofobii.
Čtěte také
Vládní návrh zákona proti separatismu se v parlamentu bude projednávat v lednu. „Dají se čekat bouřlivé debaty. Vášně jsou ale cítit již dnes. Zákon například zcela správně podle většinového konsenzu míří na mešity, které jsou pod vlivem cizích mocností. Zároveň ale míří do měkkých zón, které znervózňují věřící obecně. Navrhuje se třeba zakázat oddělené hodiny pro muže a ženy ve veřejných bazénech. Což je věc, která řadě žen vyhovuje bez ohledu na vyznání,“ upozorňuje host Dvojky.
„Dalším návrhem je například zpřísnění kontrol nad náboženskými školami, což znervózňuje katolické školy, které mají ve Francii dlouholetou tradici. Lidé se prostě ptají proč. Mnozí z nich se obávají, zda zákon spíše nepovede k prohlubování možných sociálních propastí a rozdělování jednotlivých komunit,“ uzavírá Kateřina Šafaříková.
Další témata rozhovoru: francouzský sekularismus a jeho vhodnost ve 21. století; kontroverzní francouzský zákon o globální bezpečnosti; typologie evropských lídrů; co ovlivní prezidentské volby ve Francii na jaře 2021?
Související
-
Josef Baxa: Zpřísnění protiteroristických zákonů nepomůže. Ti lidé páchají zlo bez ohledu na sankce
Francie se vzpamatovává z šoku. Kdo selhal v případě teroristického útoku na redakci Charlie Hebdo? Tajné služby? Justice? Josef Baxa vybízí ke střízlivosti.
-
Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková 22. prosince 2020
Hostem byla redaktorka týdeníku Respekt Kateřina Šafaříková.
-
Václav Malý: To, co se stalo v Paříži, je hrůza a selhání...
Jak se mohli pachatelé s „vroubky“ z minulosti dopustit něčeho takového? A bude stačit zesílení kontroly emigrantů nebo nás čeká novodobý odsun muslimů?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor


Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.