Kateřina Šafaříková: Evropa chce členským státům půjčit 750 miliard. Proč máme dostat míň než jiní?
Evropská komise chce členským zemím Evropské unie pomoct 750 miliardami eur. Jak se v přepočtu 20 bilionů korun bude rozdělovat? Odpovídá zahraničněpolitická komentátorka.
Balík 750 miliard eur má tvořit 500 miliard nevratných grantů a 250 miliard půjčky poskytnuté jako společná kreditní karta. Ručit za ni bude všech 27 států. Plán už teď vzbuzuje emoce.
Čtěte také
„Čeká nás největší ekonomická krize v moderních dějinách Evropy,“ říká Kateřina Šafaříková. „Aby plán fungoval, musejí souhlasit všichni lídři. A protože koronavirová krize dopadla na různé státy různě, bude i příspěvek na kreditní kartě různý.
Proč máme dost míň?
Právě to se ale mnohým nelíbí. Například i premiér Andrej Babiš odmítl, aby Česko dostalo méně peněz než ostatní. „Česká republika ale z krize vychází výrazně lépe než ostatní státy,“ vysvětluje v pořadu Jak to vidí... Šafaříková.
„Příspěvek na kreditní kartě by byl pro nás tedy zhruba o 600 milionů eur nižší. Jako hlavní bonus plánu by ale v první řadě mělo být to, že pomůžeme udržet vnitřní trh EU, na kterém je Česká republika závislá.“
Udržet vnitřní trh
„Česká republika dlouhodobě těží z podpory čistých plátců do evropského rozpočtu. Někteří z nich, konkrétně Itálie a Francie, jsou teď koronavirovou pandemií citelně zasaženi. Z plánu obnovy by měly tedy logicky nejvíce těžit,“ oponuje Šafaříková.
„Je fér a odpovědné podpořit je právě ve chvíli, kdy to nejvíc potřebují. Příspěvkem na společnou kreditní kartu budeme chránit něco, co je mnohem dražší. Vnitřní trh, kam směřuje 85 % českého vývozu. Kdybychom neobchodovali s vnitřním trhem, Česko neskutečně zchudne.“
Nejde o bianko šek
Výhrady k plánu má i Rakousko, Dánsko, Švédsko nebo Nizozemsko. Nevratné granty a bianko šeky podle nich jen podpoří morální hazard a nezodpovědnou fiskální politiku. „Debata bude ještě bouřlivá.“
„Na druhou stranu sama čtyřka avizuje, že je ochotná hledat kompromis. Švédská vláda dokonce naznačila, že je ochotná ze svého NE grantům ustoupit.“ Jisté je, že členské země nebudou moct s penězi ze záchranného balíku nakládat libovolně.
„Nejde o bianko šek. Peníze by byly jednoznačně dané na obnovu a rozvoj oblastí postižených koronavirovou krizí. Ekonomický restart by mohl být financován po linii digitální a enviromentální. Z peněz by se mohly financovat ekologické programy na zadržování vody v krajině a šetření životního prostředí.“
Další témata rozhovoru: vliv pandemie na popularitu světových lídrů; zelená politika v programu EU, otázka veřejného zdraví na nadnárodní úrovni
Související
-
Josef Baxa: Koronavirus prověřuje funkčnost státu. Bez vlastní odpovědnosti lidí ale nejde zvládnout
Epidemie koronaviru konfrontuje západní civilizaci se zcela novým typem ohrožení. „Je to zatěžkávací zkouška, která ukazuje, jak jsme stále velmi zranitelní,“ uvažuje Baxa.
-
Daniel Münich: Největší vlna nezaměstnanosti přijde v létě. A poroste až do jara
Pandemie nového typu koronaviru zasadila naší ekonomice citelnou ránu. Jak nejlépe nastartovat to, co doteď muselo počkat?
-
Přepis: Jak to vidí Kateřina Šafaříková – 28. května 2020
Hostem byla zahraničněpolitická komentátorka Kateřina Šafaříková.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.