Karel Mastný: "Kolotoč nespotřeboval mnoho energie, ale spoustu chytrých lidí"

2. září 2013
Karel Mastný

Přesně před půl stoletím se 2. září na vlnách Českého rozhlasu 2 - Praha rozezněla znělka pořadu Kolotoč. O jeho začátcích hovořil v pondělí na Dvojce pamětník a letitý redaktor Karel Mastný.

Kolotoč slaví abrahámoviny
Dnes slýcháme Kolotoč v poledním čase, ale jak oblíbený magazín vůbec vznikl? „Dáša Maxová tehdy pracovala v Redakci pro děti a mládež. Při nějakém zájezdu do Británie si tam pustila rádio a slyšela pořad s názvem Carousel. Moc se jí líbil a tak se zrodil nápad udělat ho i u nás. Musím říct, že Kolotoč nespotřeboval mnoho energie, ale měl velkou spotřebu chytrých lidí, kteří zpracovávali podklady. Všechno se to pak předalo hlasateli a hudebnímu redaktorovi, který vybral 8 až 10 písniček. Ctil se tam jeden zákon, pod který se podepisuji dodnes, a to, že povídání nemá být delší než písnička, která následuje.“

Mikrofórum na pokyn strany
Karel Mastný je pamětníkem dávné rozhlasové doby a vynikající rozhlasák, který je podepsán i pod pořady jako Dobré jitro či Mikrofórum, které bylo velmi sledované a populární. „Strana a vláda tehdy chtěla odvést posluchače od poslechu tzv. západní nemravné hudby na cizích stanicích. Dostali jsme za úkol jej vymyslet a já mám dodnes schovaný papírek, na kterém jsou různé návrhy, jak se má pořad jmenovat. Nakonec jsme se dohodli: mikro, jako malý, a fórum, jako rozhovor. Posluchačům se velmi líbila znělka a psali si o to, abychom ji zahráli celou.“

Karel Mastný

Jak se dostane učitel do rozhlasu?
Podle Karla Mastného jednoduše. „Kromě toho, že jsem byl učitelem, byl jsem i šaškem. S ochotnickým divadlem jsme dělali různé estrády a také ochotnické divadlo, ve kterém jsem například hrál i v Rusalce. Byla tam výborná parta. Pak jsem se oženil a dostal se do Prahy. Přes Olgu Spalovou, velmi vzdělanou dámu, jsem se pak přihlásil a udělal konkurs do rozhlasu. V 1962 jsem nastoupil do Pionýrské jitřenky a ze začátku měl co dělat, abych stačil ostatním.“