Karel Havlíček Borovský by i dnes dokázal vtipně okomentovat nešvary doby

„Karel Havlíček Borovský se narodil v Borové nedaleko Přibyslavi, nicméně větší část života strávil v Havlíčkově Brodě. Tam se přestěhovali jeho rodiče a otevřeli obchod. Do Havlíčkova Brodu se vracel po ročním pobytu v Rusku a odtud ho také odváželi do vyhnanství do Brixenu. V Borové se Karel Havlíček narodil, ale jako své zázemí v životě cílit spíše Brod,“ řekl ve vysílání Regionu Michal Kamp.

„Rod Havlíčků pocházel z Velké Losenice, otec Karla si zřídil v Borové obchod. Po pár letech se i s rodinou přestěhoval do Brodu, kde měl pro obchodování lepší pozici. Otec zemřel velmi brzo, naopak matka žila až do vysokého věku,“ přiblížil v krátkosti rodinné poměry Karla Havlíčka Borovského historik.

Karel Havlíček měl ženu Julii a dceru Zdeňku. „Všichni tři ale velmi brzo zemřeli na tuberkulózu. Karel ve 34 letech, žena Julie v nedožitých třiceti a dcera ve 23 letech. Rod Havlíčků se dál rozvíjel jen prostřednictvím Karlových sourozenců,“ vyjmenoval Kamp.

Každý režim si přetvořil Karla Havlíčka podle svého

Na postavě českého buditele, kritika vlády a zakladatele české žurnalistiky je zajímavé, jak se k jeho odkazu postavily jednotlivé generace jeho následovníků. „Karel Havlíček zemřel v roce 1856. Těch prvních pár let bachovského absolutismu se na Havlíčka příliš nevzpomínalo, ale jakmile došlo k uvolnění poměrů, začali se k němu hlásit první hrdinové, kteří paradoxně byli nejprve jeho oponenty. On totiž Havlíček vystupoval výrazně proti radikálům, jako byl například Sabina nebo Frič, ale právě ti se k jeho odkazu začali hlásit jako první. Havlíčkovi kolegové, kteří byli zároveň i jeho přáteli, nepovažovali za vhodné, využívat jeho myšlenky pro vlastní prospěch. A právě ti, se kterými Havlíček za svého života nesouhlasil, z něj začali dělat mučedníka a modlu,“ popisoval Kamp.

Na samostatné Československo Havlíček ani nepomyslel

„Karel Havlíček Borovský si určitě nepředstavoval, že jednou vznikne samostatný československý stát. Byl monarchistou a představoval si, že malé národy budou mít důležitější slovo v rámci Rakouského císařství. Časem dospěl k myšlence austroslavismu, tedy rakousko-slovanské vzájemnosti. Chtěl, aby český národ byl jakýmsi nárazníkem pro všechny malé národy mezi Ruskem a Německem,“ vysvětloval dopolední host Regionu Michal Kamp.

Havlíček byl nejprve zastáncem panslavismu tedy společného života všech slovanských národů, ale po ročním pobytu v Rusku se spolupráce s tímto obrovským národem vzdal. „ Havlíček chtěl zůstat v Rusku ještě o něco déle, ale neprodloužili mu pas. Je to zajímavé, on už to místo v Rusku nesnášel, ale chtěl ještě více poznávat místa a kruhy, do kterých se zatím nedostal. Nicméně se musel vrátit domů. Čas po návratu z Ruska trávil přímo v Havlíčkově Brodě, protože mu v té době shodou okolností zemřel otec,“ vysvětlil odborník na dějiny 19. století z havlíčkobrodského muzea.

Pravdivý odkaz Havlíčka Borovského hledal první československý prezident

Zajímavý je postoj Tomáše Garriqua Masaryka. „On začal napravovat pohled lidí na Havlíčka. Začal ho interpretovat znovu jako politického buditele a hlásil se k němu jako ke svému předchůdci. Problém byl jen ten, že Havlíček prosazoval autonomii v rámci rakouské říše a Tomáš Garrigue Masaryk se dostal na post prvního prezidenta samostatného Československa. Prezident to komentoval tak, že myšlenka jeho předchůdce vlastně dospěla,“ prozradil v Dobrém dopoledne historik Kamp.

Za první republiky byl Havlíček oslavován jako buditel. Všude začaly vyrůstat jeho sochy a pomníky. Lidé se k jeho myšlenkám vraceli a na nich a také na názorech mistra Jana Husa budovali nový stát.

K Havlíčkovým větám vzhlíželi i Němci

Nacisté, kteří se s příchodem první světové války ujali moci v českých zemích, využili některé střípky z díla Karla Havlíčka, například jeho pojednání o Židech. “On v něm vlastně nabádá Židy, aby se zformovali do jednotného národa. Ale nacisté využili Havlíčkovi kritiky roztříštěného židovského národa k vlastní propagandě,“ zhodnotil Michal Kamp.

Komunisté vytěžili Havlíčkovu všeslovanskou jednotu

Obrovské honorace se dostalo Havlíčkovi za časů po druhé světové válce. Komunistickému režimu se hodila Havlíčkova idea panslavismu a spolupráce všech slovanských národů včetně Ruska. I když se za svého života Havlíček od Ruska distancoval, komunisté využívali jeho původních myšlenek.

„Za komunismu vznikla idea takzvaného lidového novináře. Komunisté tady opět využili jednu část z Havlíčkovy tvorby a na jeho odkazu posilovali svůj boj za budování socialismu. Havlíček sám žádný socialismus nebudoval, naopak považoval ho za bludné učení, a přesto si jeho postavu komunisté vzali jako vzor bojovníka z lidu,“ uvedl historik.

Karel Havlíček dnes čeká na další pokračovatele

Co by mohl Havlíček nabídnout dnešnímu člověku? Máme demokratický svobodný stát a vše, k čemu se nás Havlíček snažil postrčit. „Ve školách dnes často i z časových důvodů probírají jako spisovatele, ale ta novinařina, tedy to, že Havlíček u nás zakládal první české noviny a snažil se o všem informovat. Co může Havlíček říct dnešnímu člověku je možná otázka pro mého pokračovatele, aby vše důkladně zdokumentoval. Dnes, pokud není výsek z jeho díla využíván pro osobní prospěch, tak jak jsem to před několika týdny zaznamenal u jedné z kandidátek do voleb, Havlíčkův odkaz poněkud upadá. Ale věřím, že až přijde zase obtížnější doba, postava buditele národa Karla Havlíčka Borovského se v povědomí lidí opět vynoří,“ uzavřel Michal Kamp.