Karel Černoch: Zrcadlo. Dalibor Godník a Jiří Štrébl v dokudramatu ze seérie Příběhy slavných o zpěvákovi, který se nehodil

12. srpen 2016

Příběhy slavných

Karel Černoch (12. 10. 1943–27. 12. 2007) chtěl být původně malířem. Jenže když dostal kytaru a zjistil, jak na ni reagují holky, bylo rozhodnuto. Poslouchával vysílání pro americké vojáky z Mnichova, a co slyšel, zkoušel hrát. Ze školy ho vyhodili, protože vítězství pracujícího lidu v roce 1948 komentoval slovy: „Kecy!“ Kvůli otci-živnostníkovi nesměl ani dál studovat, a tak montoval tramvaje. Osudová byla práce rekvizitáře na Barrandově, kde hercům a režisérům zpíval…

Účinkují: Dalibor Gondík a Jiří Štrébl

Napsala: Dominika Hvorecká

Režie: Bela Schenková

Natočeno: v roce 2016

Byl to Jan Werich, kdo mu tehdy řekl, že by se zpíváním měl živit. Ještě před bigbítovou érou založil s kamarády z Barrandova rokenrolovou kapelu. Na vojně se pak potkal se Šimkem a Grossmanem a založili divadelní soubor s malou kapelou. Pokračovali i po vojně. Ale Černoch chtěl zpívat, Š&G hrát.

Píseň o mé zemi byla na dlouho poslední

První hit Procitnutí přišel v 60. letech se skupinou Juventus. Byli na vrcholu. Jenže v roce 68 všechno skončilo. Natočili totiž několik protestsongů (18 minut, Modlitba pro Martu, Ona se brání). Píseň o mé zemi pohřbila jeho kariéru. Stal se rozvracečem státu. Povoleno měl jen divadlo.

Po roce 1989 byl opět zaprodancem

Zákaz měl nakonec šest let. Jenže podobnou situaci zažil znovu po roce 89, kdy dostal nálepku zaprodance KSČ (protože v 80. letech vystupoval v TV). Tehdy objevil swing nebo komiku Jiřího Wimmera, se kterým spolupracoval 15 let. Našel se i v muzikálu. Na konci roku 2007 ho zastavila až rakovina.

autoři: lup , Dominika Hvorecká