Karel Barták: Spojencům konečně došlo, že je válka a že se tomu musí přizpůsobit

16. únor 2023

Členským státům Severoatlantické aliance dochází, že pokud chtějí dostát svým slibům a pomoct Ukrajině vyhrát válku, kterou proti ní rozpoutalo Rusko, bude je to stát hodně peněz a bude to vyžadovat další značné úsilí. Shodli se na tom ministři obrany třicítky spojeneckých zemí.

Místo vzrušující debaty o tom, zda Ukrajině dodávat či nedodávat stíhací letouny, se zaměřili na okamžité a praktické potřeby – vzhledem k situaci na frontě je nyní naléhavě potřeba posílat hlavně munici, pohonné hmoty, opravenou techniku.

Čtěte také

Válka proti Rusku se pro NATO stává navíc závodem s časem; jde o to, zda Západ dokáže Ukrajině poskytnout základní potřeby pro boj dřív, než Rusové začnou dosahovat významných úspěchů.

Rok od začátku ruské agrese proti Ukrajině si členové Aliance bolestně uvědomují, že vůbec nejsou připraveni na delší klasický pozemní konflikt v Evropě. Zbrojní průmysl zaměřený na konvenční zbraně je často zaostalý a podfinancovaný. Vládám se nedaří obnovovat zásoby zbraní a munice, které odeslaly na Ukrajinu. Řada z nich lamentuje, že nemůže dát víc, protože by neměla dost pro vlastní obranu. Stoltenberg pochválil Spojené státy, Německo, Francii a Norsko za to, že uzavřely dohody s průmyslovými podniky na rychlé navýšení kapacit pro výrobu munice; doufá, že další země budou následovat.

Svoboda něco stojí

Aliance musí podle Stoltenberga přehodnotit svá směrná čísla pro objemy zásob jednotlivých druhů munice a starat se, aby se výroba zvyšovala.

Čtěte také

Hodlá usnadňovat společné zakázky z více zemí, které mohou velkým výrobcům lépe vyhovovat. Je nabíledni, že soukromé zbrojovky nezvýší nebo neobnoví výrobu jen tak, ze solidarity s Ukrajinou – musejí je k tomu přimět vlády, které musí najít finance a pobídky, aby se výroba začala okamžitě zvedat.

Stoltenberg zněl pěkně naléhavě – mluvil o „závodech v logistice“; kdo je vyhraje, má šanci na úspěch – uvedl s tím, že Západ musí nejen pomoct Ukrajině se ubránit proti začínající ruské ofenzívě, ale také potom dobýt zpět Ruskem okupovaná území.

Rychlost přitom zatím chybí. Sestavování dvou praporů z tanků Leopard, které Německo a řada dalších zemí slíbily před dvěma týdny, postupuje šnečím tempem. Němci předhazují ostatním, že na ně napřed tlačili a dnes se courají. V zákulisí bují nervozita a vzájemné osočování. „Tanky jsou potřeba na bojišti, ne na papíře,“ citoval server Politico nejmenovaného diplomata, který se jednání účastní.

Čtěte také

Šéf NATO předpokládá, že kvůli tomuto všemu a dalším okolnostem, jako je pokračující hrozba terorismu a rozpínavé chování Číny, přehodnotí nadcházející summit NATO závazek členských států vydávat od roku 2024 na obranu až dvě procenta HDP. „Pokud bylo správné se zavázat v roce 2014 ke dvěma procentům, musí to být dnes vzhledem k okolnostem podstatně víc,“ řekl Stoltenberg a podotkl, že diskuse o tom již začala.

Usoudil, že dvě procenta by neměla být stropem, jehož je žádoucí dosáhnout, ale minimem, které musejí nutně všichni spojenci splňovat. Česko, jak známo, zatím dvě procenta HDP na obranu ještě ani nevydává.

Karel Barták

Hřebík na hlavičku uhodil v rozpravě v Evropském parlamentu týž den šéf Evropské diplomacie Josep Borrell. Upozornil, že Evropa přestala být obezřetná, její vojenské zásoby jsou omezené a zbrojní průmysl slabý. Domnívá se však, že je v silách evropských demokracií tento deficit napravit; nic jiného jim ostatně nezbývá. „Válka něco stojí, ale také svoboda něco stojí. Bylo by mnohem horší, kdyby Ukrajina prohrála a Putin vyhrál,“ prohlásil v rozpravě, kde část ultralevých poslanců požadovala okamžité ukončení války bez ohledu na výsledek. „Pokud chceme mír, nesmí Rusko zvítězit.“

Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu a komentátor Info.cz

autor: Karel Barták
Spustit audio