Karel Barták: Maďarsko blokuje ropné embargo proti Rusku a rozbíjí tak strategicky důležitou jednotu EU
Uplynul už více než týden od chvíle, kdy předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová vyhlásila záměr zavést ropné embargo proti Rusku jako dosud nejtvrdší sankci za jeho odpornou agresi proti Ukrajině. Ani za takovou dobu se však na něm členské země nedokázaly dohodnout a jednota jejich protiruského postoje tak dostala první vážnou trhlinu.
Není překvapením, že ji způsobil maďarský premiér Viktor Orbán. Všichni jsme tak nějak čekali, že mu po dubnovém výrazném znovuzvolení narostou křídla a s nimi i vzdor vůči většině v Evropské unii. A dočkali jsme se velice rychle.
Čtěte také
Situace je o to trapnější, že se von der Leyenová vydala v pondělí osobně do Budapešti maďarského lídra přesvědčovat a že se vrátila s prázdnou. Od té doby se snaží přehodit horký brambor na premiéry blíže neurčených okolních zemí, tedy možná včetně Petra Fialy (ODS), kteří by podle ní měli na svého maďarského kolegu zapůsobit.
Komise se také ozvala, že by byla ochotna Orbánovi jeho souhlas nějak finančně osladit, tedy mu nabídnout peníze, aby se přestal stavět na zadní; pro zachování dekora by však muselo jít o finanční injekce třeba do ropné infrastruktury, tedy do něčeho, co se zákazem dovozu ruské ropy nějak souvisí.
Maďarský okamžik pravdy
Komise při přípravě šestého balíku protiruských sankcí celkem s pochopením nabídla odklad ropného embarga Maďarsku, Slovensku a také Česku; uznala, že nemají žádné nebo dostatečné alternativní zdroje a vzhledem ke své zeměpisné poloze nemohou závislost na ruské ropě odbourat ze dne na den. Držela se tak pravidla uplatňovaného od začátku protiruských postihů kvůli ukrajinské válce, totiž že sankce nesmí dopadnout tvrději na toho, kdo ji provádí, než na toho, kdo je jejím terčem. Praha i Bratislava se s tím okamžitě spokojily, Budapešť nikoli.
Čtěte také
Příčin Orbánova odporu je hned několik. Volby vyhrál mimo jiné proto, že maďarským domácnostem zajišťoval rekordně nízké ceny energií a sliboval, že to tak bude za jeho vlády pořád. Jenže při současném závratném globálním zdražování si to už nemůže dovolit. Ruskem rozpoutaná válka mu dává sice jistou výmluvu, on by však radši svalil vinu na EU – příčinou drahoty jsou chystané evropské sankce, takže občané, víte, kde si máte stěžovat.
Druhou linkou je pak obyčejné vydírání. Orbánova vláda čelí obvinění, že nedodržuje pravidla právního státu, špatně hospodaří s evropskými penězi a hrozí jí, že je bude muset vracet nebo jich nedostane tolik, kolik jí jaksi náleží. Krom toho komise pořád ještě neschválila maďarský národní plán obnovy, což je podmínka, aby země dosáhla na dodatečných skoro osm miliard eur.
Maďarští činitelé i úředníci Evropské komise sice tvrdí, že při vzájemných rozhovorech se o těchto věcech vůbec nemluví, takže jaké vydírání. Všimněme si však, že při nich také nedochází k žádnému pokroku.
Maďarsko se už delší dobu lišilo od většiny ostatních členů EU výrazně vstřícnějším vztahem k Putinovu Rusku. Na invazi zareagovalo v jednotě s ostatními, nedovolilo však použít své území na přepravu zbraní pro Ukrajinu a samo jí vojensky výrazněji nepomáhá.
Jeho naprostá energetická závislost na Rusku, včetně výstavby další ruské jaderné elektrárny, byla vždy chtěná a programová. Nyní rozbíjí jednotu Evropské unie v historicky klíčové chvíli; a i kdyby se to zase, jak to Orbán umí, na nějaký čas nějak urovnalo, tentokrát už to nebude zapomenuto. Maďarský okamžik pravdy se blíží.
Autor je bývalý zpravodaj ČTK v Bruselu
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
