Kapličkou jsem poděkoval za život našich dvojčátek, říká Miroslav Pernička

18. listopad 2013

Celosvětový den nedonošených dětí si každoročně připomínají tisíce lidí, kterým se do rodiny narodilo „dítě do dlaně“. Za miminka, která přišla na svět i o několik měsíců dříve, sloužil mši také opat želivského kláštera, a to u kapličky ke Cti Panny Marie naproti Antonínovu Dolu u hlavního silničního tahu z Havlíčkova Brodu do Jihlavy. Postavil ji tam Miroslav Pernička jako poděkování za život svých vnoučátek, Vendulky a Mirečka, která se před sedmi lety narodila předčasně.

„Když byly děti převezeny z jihlavské nemocnice do Brna, tak kolovaly různé zprávy, že by to třeba i nemuselo dobře dopadnout, tak jsem se o ně strachoval, a rozhodl se, že když to dobře dopadne, postavím kapličku,“ vzpomíná Miroslav Pernička. Děti zabojovaly o život, a tak pan Miroslav dostál svému slibu. Kapličku postavil sám s pomocí kamarádů na svém pozemku u silnice blízko křižovatky u Tří Věžiček.

Dětem je dnes už sedm let, jsou z nich školáci, a na „svou“ kapličku se chodí často dívat. Mají v ní totiž své podobizny. Jak říká sám Miroslav Pernička, rodina si dnes už nijak nepřipouští, že se děti narodily jako hodně nedonošené. „Myslím, že jsou na tom mnohé daleko hůř,“ říká Pernička.

Dětská lékařka Magdalena Chvílová Weberová poukazuje na to, že nezralé děti mívají problémy nejen těsně po narození, ale často i v období školních let a dospívání.
„Děti velmi intenzivně vnímají, že nejsou u maminky v bříšku, i když by ještě měly být. A tuto vzpomínku si pak nesou do života. Můžou mít problémy s navazováním kontaktů. Je proto nutné na ně pohlížet jako na předčasně narozené i v pozdějším věku.“

Rodičům předčasně narozených dětí může pomoci i Nedoklubko, sdružení, ve kterém najdou podporu psychickou, emoční i praktickou.

Spustit audio