Kanadská víza

14. červenec 2009

Proti kanadským vízům se sice u nás povinně protestuje, ale to neznamená, že bychom Kanaďanům nerozuměli. Už když vízovou povinnost před dvěma lety rušili, řekli, že se k ní v případě opětovného nárůstu českých žadatelů o azyl vrátí. Tato situace nastala a Kanaďané se zachovali, jak slíbili.

Pokud jde o naše diplomaty, dělají svou práci, čili protestují a v rámci svých možností oplácejí. To ale neznamená, že jsou Kanaďané špatní a my hodní. O to v diplomacii vůbec nejde. Diplomat profesionálně hájí dobrou pověst státu, který reprezentuje, a to i v případě, že taková dobrá pověst neexistuje.

Naším hlavním problémem, mimochodem, není fakt, že kdo bude chtít do Kanady, bude si muset vízum zařídit ve Vídni. Horší je vědomí, že jsme zemí, ze které utíkají naši spoluobčané, neboť cítí, že jsou zde nechtěni nebo mají strach tady žít. V reakci na kanadská víza je slyšet tolik nenávistných výroků na adresu Romů a není tedy pochyb o tom, že se bojí právem.

Správnost podezření, že jsme společností, která je vůči Romům nepřátelská si každý může snadno ověřit. Stačí, když si sám sobě položí otázku: Chtěl bych být v Česku Romem? A pokud bych zde byl Romem, nepokusil bych se dostat třeba do Kanady? Drtivá většina bílých si u nás na první otázku odpoví "určitě ne" a na druhou "určitě ano".

Pro většinovou společnost zavedení kanadských víz představuje jen drobnou nebo žádnou komplikaci. V nezáviděníhodné situaci jsou Romové. Nechtěně a nechtěni tu s námi budou muset zůstat. A upřímně řečeno, není jim co závidět. S krizí roste nezaměstnanost, s nezaměstnaností agresivita, jež se vždy obrací proti těm, kteří jsou jiní.

autor: iho
Spustit audio