Kam chodí zvířata pro léky?

Divoce žijící zvířata ani nemusejí pro léky chodit nikam daleko, jsou obklopeni živou lékárnou. Vždyť příroda je plná bylinek a různých dalších zdrojů léčivých látek.

„Když šimpanz trpí střevními parazity, polyká chlupaté ostré listy, celé bez kousání. List působí jako kartáč, který vymetá červy ze střeva a šimpanzovi se uleví,“ uvádí v Meteoru biolog prof. Jaroslav Petr.

Mastička na revma

Orangutani byli opakovaně spatřeni, jak si potírají dolní i horní končetiny rozžvýkanou rostlinou zvanou dračinec. Chuťově to není nic moc, rostlina obsahuje saponiny a hodně pění. Orangutanům ale zjevně pomáhá na bolesti končetin.

Čeští vědci mj. z Masarykovy univerzity v Brně a Palackého univerzity v Olomouci analyzovali zmíněné rostliny a zjistili, že obsahují látky, které tlumí záněty a potlačují bolest.

Čtěte také

Není jisté, jestli samoléčba zvířat probíhá na základě zděděného instinktu nebo se znalost předává učením z generace na generaci. Například natírání kloubů u orangutanů by svědčilo spíš o druhé variantě. Ne všichni orangutani to totiž umí. Tato znalost je pozorována jen v některých tlupách v jistých oblastech, jinde toto know-how chybí.

Papoušci dbají na prevenci

Chytří jako opice jsou i někteří amazonští papoušci. Než ráno vyletí za potravou, dají si jako předkrm trochu jílu od řeky. Jíl má sorpční schopnost, vychytává toxické látky. Ptáci se díky tomu mohou živit i nezralým ovocem. Jíl vlastně pojídají jako prevenci, aby mohli pozřít jinak toxickou stravu.

Čtěte také

Když cigarety chrání mláďata

Další pták – hýl mexický – se dokonce naučil využívat lidský odpad. Konkrétně nedopalky cigaret. „Obsažený nikotin je jedem, a to i pro roztoče, kteří sají krev ptáčatům. Díky vajglům jsou mláďata v hnízdě hýlů chráněnější,“ dodává Jaroslav Petr.

Tento i ostatní záznamy pořadu Meteor najdete v našem Archivu pořadů.