K čemu je mi rodokmen aneb když se nahlížení do matrik stane vzrušujícím dobrodružstvím

22. listopad 2020
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Detail oddacího listu z roku 1873
0:00
/
0:00

Příběh o pátrání nejen po rodokmenu, ale také po poměrech, které vládly v době, kdy se životní příběhy našich předků odehrávaly.

Digitalizace matrik, práce genealogů, mezinárodní webstránky, které nás dovedou propojit se vzdálenými příbuznými, nebo takzvaná rekreační genetika. To vše nám v poslední době umožňuje dohledat vlastní rodovou linii či genetický původ. 

„Do problematiky mě vtáhl kamarád Luboš Kreuz. Genealog, kterého zajímalo, zda jsem příbuzný s prvorepublikovým hercem a zpěvákem Bohuslavem Kupšovským,“ vysvětluje autor Dokuseriálu Daniel Jan Kupšovský. „Bohuslav zpíval jako basbaryton v hudební skupině Settleři a zahrál si i v Lubošově oblíbeném filmu Světáci.“

Nahlížení do matrik je dobrodružství 

Dějepis byl ve škole můj nejméně oblíbený předmět a o historii jsem se zajímal nanejvýš v oboru, který jsem vystudoval. Vydat se na cestu do historie vlastního rodu a zažít na vlastní oči nahlížení do matrik, luštění záznamů psaných kurentem, zkoumání dobových fotografií a katastrálních map bylo pro mě díky Lubošovu vyprávění nečekaně vzrušujícím dobrodružstvím.

Pátrání po komedianstských genech

Jedny z prvních dochovaných záznamů mého rodu se našly v matriční knize městečka Hořepník na Vysočině. Moji předci byli cukráři, perníkáři, kožešníci, hospodští a také amatérští herci. Tady Luboš našel důkaz své teorie, že já i Bohuslav, byť náš poslední společný předek žil před čtyřmi generacemi, máme stejné komediantské geny.

Rytířský původ byl překvapením

Luboš, společně se svým přerovským kolegou, genealogem Ondřejem Štěpánkem, nakonec dohledali záznamy až do 17. století. Ocitl jsem se tak v myšlenkách na území českého království, šlechty, církve a poddaných. Zjištění, že můj rod byl svobodný, a že Ondřej má rytířský původ, ve mně zažehlo zájem o detaily společenského zřízení tehdejší doby.

Tím, že jsem byl vychován v rovnostářské společnosti, byly pro mě zprávy o hierarchii dřívější společnosti v podstatě úplně nové. Jsem z generace dětí, která se ve škole učila o šlechtě jen jako o vykořisťovatelské třídě. Mohl jsem si díky tomuto pátrání uvědomit, z jakých poměrů pocházím, a jaké příběhy mohli zažívat moji předci.

Kronika odhalila svár dvou bratrů

Ve třetím dílu jsme se s Lubošem a s mým bratrem Jiřím jeli podívat do městečka, kde náš rod po staletí vlastnil půdu a domy. V Hořepníku jsme bohužel zjistili, že už tam žádný nositel našeho příjmení nežije. Díky starostovi Vladimíru Kotýnkovi, se kterým, jak jsme zjistili, jsme také ve vzdáleném příbuzenském vztahu, se nám ale podařilo spojit se s kronikářem panem Jelínkem. S jeho pomocí jsme se snažili dopátrat důvodu, který našeho praděda, cukráře a perníkáře Vincenta, přinutil k tomu, aby se s manželkou a pěti dětmi na začátku minulého století přestěhoval z Hořepníku do Prahy.

Dozvěděli jsme se neuvěřitelný příběh o sváru dvou bratrů, který to mohl způsobit. Každý z bratrů byl na přelomu 19. a 20. století členem jiného ochotnického divadelního spolku, a někdy v době založení Sokola, z neznámého důvodu, jeden z nich nechtěl tomu druhému půjčovat kulisy. Po incidentu, který je zaznamenán i na dobovém kolkovaném úředním hlášení, se do roka a do dne Vincent rozhodl z Hořepníku emigrovat do Prahy. Linie jeho bratra Antonína pak ve 20. století v Hořepníku vymírá po meči.

Poznávání historie rozhodně není nuda

K čemu je tedy dobré znát svůj rodokmen? Přinejmenším k tomu, aby člověk zjistil, že je součástí širší rodiny, a že může být příbuzný i s lidmi, u kterých to vůbec nečeká. Znalost historie a společenských poměrů člověka samozřejmě připraví lépe na budoucnost, a znalost rodinných příběhů mu může dát inspiraci k tomu, jak řešit vlastní problémy. Hlavním zjištěním při natáčení třídílného dokuseriálu o práci genealogů a vlastních kořenech pro mě ale bylo zjištění, že poznávat historii nemusí být taková nuda, jak se mi zdálo kdysi při hodinách dějepisu. Záleží na tom, kdo a jak poutavě vám tu historii vypráví.

Dokuseriál vypráví skutečné příběhy na pokračování a jejich prostřednictvím zkoumá vybrané společenské fenomény. Každý měsíc se věnuje jednomu tématu. Poslouchejte pravidelně každou neděli v 18:30 na stanici Český rozhlas Dvojka.

Spustit audio

Související

  • Sestavování rodokmenu

    Host: genealožka Helena Voldánová, členka správního výboru České genealogické a heraldické společnosti. Moderuje Tereza Stýblová.

  • Modrá krev: Rod Belcredi

    Rod s nejdelší historií z cyklu Modrá krev. Jeho dějiny se počítají od roku 1010. Ludvík Belcredi vám například přiblíží, jak po roce 1990 vyhledal potomky svého ro...

  • Modrá krev: Rod Bubna-Litic

    Setkání s potomky rodů, které v letech 1938 a 1939 deklarovaly svou sounáležitost s českým národem. A byly za to za protektorátu i po roce 1948 náležitě potrestány....

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.