Jules Verne by si myslel, že jsme zešíleli, odhaduje Ondřej Neff
Potřebuje svět nového Julese Verna? Proč je jím náš asi největší znalec a spisovatel Ondřej Neff tak fascinovaný a proč se pustil do převyprávění jeho příběhů?
Když vás Malým světem techniky provede Jules Verne...
Chcete si zkusit, jaké to je za kniplem letadla, jak se žentourem čerpala voda z dolu a jak se ještě před několika lety psalo na klasickém psacím stroji? Václav Žmolík má pro vás tip, kde vám všechno toto nabídnou.
Romány Julese Verna (8. února 1828−24. března 1905) čte Neff už od svých 10 let a vážně se považuje za hlavního českého Verneologa. Co by slavný Francouz řekl současnosti? „Jeho doba byla obrovsky sebevědomá a optimistická, kdežto my jsme ochromeni skepsí a sebedůvěrou, jako kultura, nemáme žádnou. On by si o nás myslel, že jsme zešíleli,“ říká v pořadu Hovory.
Naše západní společnost je „ochromena vědomím ‚moci‘, kterou de facto ani nemáme. Jakmile se někde objeví nějaká novinka, inovace, tak hned bádáme, co je na ní špatně a proč by bylo nejlíp ji zakázat nebo pořádně omezit. Tuto mentalitu našeho světa by Verne vůbec nechápal.“
Na otázku, jestli náš svět potřebuje nového Julese Verna, spisovatel odpověděl: „Potřebujeme procitnout a zbavit se té naší ochromující ideologie.“
Neff pak nedokázal Verna přirovnat k žádnému jinému autorovi, a to až do dnešních dní. „Aby někdo psal desítky let dva romány ročně a jeho dílo přežilo dalších 150 let? Další takový není,“ myslí si.
Dnešní děti by mu nerozuměly
Proč se ale Ondřej Neff pustil do „pitvy díla zakladatele žánru vědeckofantastické literatury až na molekuly“? „Asi bychom dnes s lampou v ruce hledali dítě, které by dokázalo přečíst jeho knihu tak, jak ji sám napsal. Mé monografie a osm románů, které jsem přepsal, jsou vyprávěny moderním jazykem, pořád je to dobrodružný příběh,“ říká spisovatel a mj. i autor glos, které Plus vysílá (obvykle každé pondělí).
Ondřej Neff: Jeden velký sen
Dvě vědecké a technické události mě minulý týden… jak to říct? Zaujaly, to je slabé slovo.
Občas je mu prý vyčítáno, že si některé postavy přidává, nebo jim přisuzuje jiné charakteristiky. S tím ale nemá žádný problém. „Ty romány vznikaly a měly i roli vzdělávací nebo výchovnou. Dnešní děti se chtějí bavit.“
Třeba v knize Dvacet tisíc mil pod mořem vlastně není žádný děj. Podle Neffa se tam vlastně jen náhodou dostanou profesor Aronnax se svým sluhou Conseilem a harpunářem Nedem na palubu Nautilu. Pak jen koukají z okna a nakonec z lodi prchnou. „Nemá to žádnou dějovou linii a já tam tak implantoval figury, které v originále nejsou.“
O co se ale snažil, bylo zachycení vícerozměrnosti hlavní figury – kapitána Nema, a hlavně si tak připravoval půdu pro svůj vlastní románový opus, trilogii Tajemství pěti světadílů.
Realizoval jsem sen (obou)
„Realizoval jsem tak velký Vernův plán, který vyjádřil na sklonku svého života. Že by si přál, jednou až bude mít čas, napsat syntetizující román. Zas měl být o cestě kolem světa, na kterou by poslal i postavy ze svých dalších románů. Nikdy to neuskutečnil a já měl dlouholetou touhu tento jeho plán realizovat,“ přiznává. Vznikly tak tři knihy Pán vzduchu, Pán země a Pán moří s hlavními Verneho motivy.
Ondřej Neff: Do centra záhad
Četná tajemství se skrývají v pražských zdech. Golemův šém je snad pořád ještě zakutálený někde v podzemí někdejšího Židovského města.
Za 150 let, co jsou jeho romány na světě, se už o autorovi napsalo mnoho. Jeho rodina dodnes existuje a nedávno zveřejnila řadu dokumentů a rukopisů. Nejvýznamnější je podle Neffa spis Paříž ve 20. století, který je naprosto fascinující.
Verne začal svou autorskou dráhu v roce 1863 u nakladatele Pierra-Julese Hetzela s románem Pět neděl v balóně. „Později se vědecky prokázalo, že je to pošetilost, a pak přišel na řadu spis Paříž ve 20. století. Nakladatel to ale zakázal vydat, protože to je nesmysl a slátanina, která by mu zkazila jméno… Spis ale měl u čtenáře vyvolat konfrontaci kritiky tehdejších kulturních reálií s jeho fantaskními vizemi technickými.“
Má tam počítač
Najdete tam počítač, včetně klávesnice, který funguje v knihovně ke kategorizaci knih. „To je neuvěřitelné, když si uvědomíte, že to napsal v 60. letech 19. století,“ říká Neff nadšeně. Popisuje ale i elektrické křeslo, cestu na Měsíc nebo pneumatickou železnici. Nakladatel Hetzel vlastně Verna proslavil, rozhodně to ale nebylo tak, že by z nevýznamných textů udělal bestseller.
„Verne měl úžasný smysl pro drama a zápletku, která měla i vtip. Jistě, jsou tam kolize s fyzikou. Tou nejznámější je, když popisuje vystřelení astronautů dělem na Měsíc, ale když si hrajete na to, že to možné je, tak v tom ten vtip najdete.“
Tím, že se Neff rozhodl Verna převyprávět, musel jeho knihy rozebrat anatomicky, až na prvočinitele, a pak vytvořit nový celek. Prý tak pochopil, že u každého nového motivu nepřemýšlel, jestli mu za to někdy vědci poklepají na rameno, jestli to je uskutečnitelná realita, nebo ne. Zajímalo ho pouze, jestli se z toho dají vytvořit dramatické situace, protože dobrodružná literatura není o ničem jiném.
Realitu ohýbal, ale to k němu patří
„V Dětech kapitána Granta má třeba úžasnou scénu, kdy červení vlci pronásledují poutníky a dostanou se až do smrtelného nebezpečí. Takže začnete pátrat, co to jsou ti červení vlci, a dozvíte se, že jsou to neškodná zvířata, která pojídají ještěrky a slimáky. Je to jako by vás v Riegrových sadech přepadly veverky…“
„Já bych nikdy v životě nevlezl na Vernovu loď z jeho příběhu, protože na ní se nutně musí stát něco šíleného, nebo půjde ke dnu a ztroskotá… Taky občas narážel nejen na vědeckou, ale i na historickou realitu, což mu taky občas vyčítají,“ dodává Ondřej Neff.
Víc si poslechněte v audiozáznamu pořadu Hovory. Ptal se David Šťáhlavský.
Související
-
Ze Země na Měsíc. Román, ve kterém se Jules Verne nejvíc trefil a zároveň si nejvíc vystřelil
Těch shod je příliš mnoho na to, aby to byla náhoda. Při psaní svého čtvrtého vydaného románu (a prvního českého) Jules Verne spolupracoval s předním matematikem své doby.
-
Ondřej Neff: Glosa aprílová
Je prvního dubna a slušelo by se šprýmovati. To se dělalo i dřív. Tak třeba se kdysi povedl milý šprým v Mladé frontě, když tam vyšel článek i s fotkou.
-
Ondřej Neff: Humor jako cíl
Nepamatuju, že by se někdy záznam ze zasedání britského parlamentu rozletěl po internetu. Stalo se z něho virální video.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka