Jules Verne: Paříž ve dvaadvacátém století. Dramatizace vizionářské vernovky, která neměla nikdy vyjít
Příběh zamilovaného básníka a snílka Michela Dufrenoye, který se ztrácí ve světě komerce, spěchu a touhy po bohatství. Ve světě, který ozařují obří reklamy a kde všudypřítomné automaty sbírají informace a kontrolují občany... Rozhlasová dramatizace Vernova románu Paříž ve XX. století, který nakladatel odmítl v roce 1863 vydat a znovuobjeven byl až v roce 1989, posouvá děj dál do budoucnosti a k nadějnému konci. Účinkují v ní Kryštof Hádek, Josef Somr, Jiří Langmajer a další.
Četby, rozhlasové hry a pohádky – nově prodlužujeme dobu poslechu na dvojnásobek. Poslouchejte, co vás baví. Nabízíme dva měsíce na poslech i širší nabídku k výběru.
Jules Verne napsal vědeckofantastický román Paříž ve XX. století (Paris au XXe siècle) jako třetí v pořadí a vylíčil v něm ponurý obraz společnosti za sto let. Nakladatel Hetzel ale text odmítl vydat.
Zapomenutý a posléze i ztracený rukopis nalezl až autorův pravnuk Jean v roce 1989. Jakmile byl román o pět let později ve Francii vydán, zaznamenal obrovský úspěch. A to přesto, že nenese pro Verna jinak obvyklé dějové zvraty a dobrodružné situace. Ale poskytuje varování, přináší poselství.
Překvapivě přesná vize
Verne velmi předvídavě ztvárnil obří ohnivé reklamy ozařující ulice nebo ohlušující elektrické koncerty. Stlačený vzduch tu pohání nadzemní metro, elektromagnetická síla mamutí zdviže. Všudypřítomné automaty podávají informace a kontrolují občany. Úkolem doby je v první řadě generovat zisk.
Nastala diktatura manažerů, marketingových specialistů a korporací bez lidského svědomí a duše. Ideologie zisku a marží zvítězila. Mozky jsou vymyty. Panuje nadvláda reklamních agentur a finančních nadnárodních korporací.
Verne předpověděl stav světa, který nepřeje svobodnému myšlení a kultuře a odsouvá ji na samý okraj zájmu. Všichni umí číst, ale nikdo nečte. A těch několik málo snílků, kteří se zabývají literaturou, hudbou nebo výtvarným uměním, je velice nekompromisně vykázáno na okraj společnosti.
A právě to je na Verneovu románu zajímavé a vizionářské: úpadek kulturnosti populace a její nahrazení konzumem. A burcující je skutečnost, že nás od děsivé reality příběhu vlastně dělí jen krůček.
Stahujte na Radioteka.cz
Optimismus místo pesimismu
Autor scénáře rozhlasové dramatizace Dimitrij Dudík posunul čas děje předlohy o dvě stě let kupředu. Představil si verneovskou optikou svět 22. století. A i když mu z toho nevyšla žádná idylka, pesimistický konec převrátil v pravý opak.
Tam, kde u Verneovy předlohy vítězí marnost, pozvolné umírání a beznaděj, dominuje v rozhlasové inscenaci láska, víra v lepší budoucnost a naděje, že na světě ještě existuje místo, kde se dá žít svobodně a bez ztráty sebeúcty…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více o tématu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
