„Jsme lepší společnost, než si myslíme.“ Poslední rozhovor zakladatelky nadace Konto Bariéry Boženy Jirků na Dvojce

23. březen 2026, aktualizováno

V neděli 22. března 2026 zemřela dlouholetá ředitelka Nadace Charty 77 a zakladatalka Konta Bariéry Božena Jirků. Bylo jí 78 let. Na Dvojce byla naposledy hostem Blízkých setkání Terezy Kostkové v květnu 2019, kdy byla uvedena do síně slávy ankety TOP ženy Česka. Poslechněte si rozhovor se ženou, jejíž tvář je neodmyslitelně spojena i s TV pořadem Nad dopisy diváků, o tom, jak se proměnila charita v Česku, co jí dodávalo energii anebo o její původně novinářské profesi.

„Moje v poslední době oblíbená věta je, že jsme lepší společnost, než si myslíme nebo o sobě říkáme,“ uvažovala Božena Jirků v Blízkých setkáních Terezy Kostkové 28. května 2019 nad (po)mocí médií ve shánění peněz pro handicapované.

Božena Jirků

„Ochota lidí pomáhat je pořád velká,“ tvrdila. „Lidi se mají dobře a umí se o svoje štěstí podělit. Když třeba tady v Blízkých setkáních řeknete, že někdo potřebuje vozíček, tak ho máte. Nebo ukážete reportáž a do rána máte peníze na čtyři bionické protézy.“ 

„Lidi se mají dobře a umí se o svoje štěstí podělit,“ tvrdí ředitelka nadace Konto bariéry. Vzpomíná na nedávný případ sbírání peněz na protézu pro handicapovaného. „Copak je normální poslat cizímu klukovi k Vánocům tisíc korun? To byl průměrný dar! Lidi jsou tady dobrý. Dělat tady charitu je brnkačka,“ dodává Božena Jirků.

Dodává ji práce energii? Jaké vlastnosti musí mít člověk, který se v nadaci uchází o práci? Jak jí pomáhá novinářská zkušenost? Dá se ve škole naučit novinařina, nebo musí mít člověk i něco navíc? Jak vzpomíná na svoji práci v televizi?

autoři: Tereza Kostková , eh
Spustit audio

Mohlo by vás zajímat

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.