Jourová: Polsko a Maďarsko se rozhodly jít svou vlastní cestou. Velké části Evropy se to nelíbí

Ani ve světle současné rusko-ukrajinské krize a válečné hrozby prý nelze slevit z principů, na kterých je založena vzájemná důvěra evropských států.

„Jako eurokomisařka mám povinnost učinit vše pro to, aby byla naplněna litera zákona. Nařízení platí, slíbili jsme, že počkáme do verdiktu soudu, ten padl 16. února a musíme bezodkladně začít konat.“

Slíbili jsme počkat do verdiktu soudu: Padl 16. února a musíme bezodkladně konat.
Věra Jourová

V případě Polska za největší problém považuje národní justiční radu, která schvaluje soudce, a disciplinární komoru, která prý vyvíjí tlak na soudce, jenž rozhodují tak, jak se nelíbí „straně a vládě“.

Polsko argumentuje, že podobné orgány existují i v dalších unijních zemích. Podle Jourové toto ale komise vyčítá všem zemím, kde je v podobných orgánech příliš velká převaha politiků.

Čtěte také

Petr Janyška: Polsko vnímá silně ukrajinský konflikt. Ukrajina je klíčem k jeho samostatnosti

„Vytýkala jsem to například Španělsku, se kterým jsem loni intenzivně komunikovala, protože měli nakročeno k podobnému uspořádání,“ popisuje.

„Daleko více teď sledujeme tendence v jednotlivých státech tak, aby se charakter justice nezměnil systémově, aby se nezpolitizovala tak, jako se to stalo v Polsku. Rozdíl je, že ve Španělsku to byla jedna instituce, kde jsme viděli tuto tendenci, kde jsme to raným dialogem odvrátili, ale tady vidíme systémové problémy v několika institucích,“ dodává.

Chráněné peníze

Jourová odmítá, že by Evropská komise měla jako jediná na Polsko a Maďarsko spadeno. Poukazuje na několik rozhodnutí Evropského soudu pro lidská práva i na řadu prohlášení evropských justičních orgánů, kdy Polsko přestává být uznáváno jako země, která vydává nezpochybnitelné verdikty, což brání například fungování evropského zatykače.

Polsko a Maďarsko si občas chtějí jít svou cestou. A velké části Evropy se to velmi hrubě nelíbí.
Věra Jourová

„Může to narušit celý evropský justiční systém, pokud se jedna země chová tímto způsobem,“ podotýká.

Europoslanec Alexandr Vondra (ODS) verdikt soudního dvora označil za šalamounské rozhodnutí, podle rozsudku totiž není cílem trestat státy za porušování principů právního státu, ale pouze chránit peníze daňových poplatníků z unijního rozpočtu. 

Čtěte také

Tomio Okamura: Po omluvě za Pekarovou Adamovou mě pozval do Budapešti maďarský ministr zahraničí

„Kdybychom navrhli jako komise nařízení, kde bude nějaká gumová věta, že pokud bude porušován právní stát v nějaké členské zemi, že budeme zastavovat peníze, tak by to nikdy neprošlo,“ reaguje Jourová.

V praxi tak půjde o to dokázat, že kvůli systémovým selháním v justici nejsou v dotyčných zemích dostatečně chráněny evropské peníze. „Úplně mimo jsou interrupce a práva menšin, což je velmi kritizováno. To tam není,“ připouští.

„Musím podotknout, že v řadě existenčně důležitých otázek, zejména ekonomických, jsou Polsko a Maďarsko spolehlivými partnery Unie. Ale je zde i řada věcí, kde si tyto dvě země chtějí jít svou cestou. A velké části Evropy se to velmi hrubě nelíbí,“ uzavírá Jourová.

Poslechněte si záznam celého rozhovoru v Interview Plus.