Josef Thomayer: Génius i svéráz české medicíny. Dokudrama ze série Příběhy slavných
Profesor vnitřního lékařství, zakladatel české lékařské vědy, interny a lékařského názvosloví. R. E. Jamot, což je fonetický anagram jeho příjmení, byl ale i uznávaný prozaik a fejetonista, pověstný břitkým humorem. Přátelil se s Janem Nerudou i Aloisem Jiráskem a říká se, že Jaroslavu Vrchlickému vymyslel jeho pseudonym. Ostatně řadě umělců byl osobním lékařem… Poslechněte si dokudrama inscenované jako rozhovor Thomayera (23. 3. 1853–18. 10. 1927) s mladým medikem.
Narodil se roku 1853 v Trhanově na Chodsku. Jeden z jeho bratrů František Josef byl významný český zahradní architekt. On sám byl mistrem v rychlém a přesném určení diagnózy. Zajímala ho interna, hlavně pak choroby ledvin, srdce, nervů nebo tepen.
Náročný profesor
V letech 1883-1886 působil na české lékařské fakultě jako docent, v následujícím desetiletí jako mimořádný a od roku 1896 jako řádný profesor. Na své studenty kladl stejně vysoké nároky jako na sebe.
Ve vnitřním lékařství není oboru, který by nebyl býval obsáhnut jeho duchem a v němž by se byla nezasvítila jiskra jeho důmyslu. Jako učitel jest každému svému žáku nezapomenutelný
Thomayerovi žáci J. Pelnař a L. Syllab
Tento dodnes používaný postup navíc detailně popsal a publikoval v časopise Sborník lékařský, který pak dostal název Sbírka Thomayerova. Své nejvýznamnější odborné dílo Patologie a terapie nemocí vnitřních vydal v roce 1893.
"U svých lidí pěstil přísný smysl pro povinnost, přímou otevřenost a skromnost, ovšem ne na újmu osobní hrdosti a ušlechtilé ctižádosti. Nesnesl povrchnost. Nemiloval šplhavství."
Miloval aforismy
Josef Thomayer byl pověstný svým břitkým vtipem a zálibou v aforismech. Dosáhl maximálního vědeckého ocenění, jaké bylo v Československu možné. Když mu bylo 86 let (v roce 1921), své profesury na lékařské fakultě se vzdal a začal opět psát.
Josef Thomayer: „Pravda jest obyčejně jednoduchá a krátká. Lež a nesmyl, bývají barvitější, ba fantastičtější. Proto slabé hlavě vyhovuje spíše, lež než pravda.“
Nakonec tehdy vydal jedenáct svazků sebraných spisů. V nich popularizoval medicínu, popsal své cesty, vzpomínal na dětství i na rodný kraj. Zemřel v Praze 18. října 1927.
Při 100. výročí jeho narození si jeho jméno dala do svého názvu nemocnice v Praze – Krči. Pravým důvodem ale bylo, že původní název Thomayerovy nemocnice, tedy Masarykovy domovy, se v 50. letech stal prostě politicky nepřijatelný…
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.