Josef Thomayer: Génius i svéráz české medicíny. Dokudrama ze série Příběhy slavných

Narodil se roku 1853 v Trhanově na Chodsku. Jeden z jeho bratrů František Josef byl významný český zahradní architekt. On sám byl mistrem v rychlém a přesném určení diagnózy. Zajímala ho interna, hlavně pak choroby ledvin, srdce, nervů nebo tepen.

Náročný profesor

V letech 1883-1886 působil na české lékařské fakultě jako docent, v následujícím desetiletí jako mimořádný a od roku 1896 jako řádný profesor. Na své studenty kladl stejně vysoké nároky jako na sebe.

Ve vnitřním lékařství není oboru, který by nebyl býval obsáhnut jeho duchem a v němž by se byla nezasvítila jiskra jeho důmyslu. Jako učitel jest každému svému žáku nezapomenutelný

Thomayerovi žáci J. Pelnař a L. Syllab

Tento dodnes používaný postup navíc detailně popsal a publikoval v časopise Sborník lékařský, který pak dostal název Sbírka Thomayerova. Své nejvýznamnější odborné dílo Patologie a terapie nemocí vnitřních vydal v roce 1893.

"U svých lidí pěstil přísný smysl pro povinnost, přímou otevřenost a skromnost, ovšem ne na újmu osobní hrdosti a ušlechtilé ctižádosti. Nesnesl povrchnost. Nemiloval šplhavství."

Miloval aforismy

Josef Thomayer byl pověstný svým břitkým vtipem a zálibou v aforismech. Dosáhl maximálního vědeckého ocenění, jaké bylo v Československu možné. Když mu bylo 86 let (v roce 1921), své profesury na lékařské fakultě se vzdal a začal opět psát.

Nakonec tehdy vydal jedenáct svazků sebraných spisů. V nich popularizoval medicínu, popsal své cesty, vzpomínal na dětství i na rodný kraj. Zemřel v Praze 18. října 1927.

Při 100. výročí jeho narození si jeho jméno dala do svého názvu nemocnice v Praze – Krči. Pravým důvodem ale bylo, že původní název Thomayerovy nemocnice, tedy Masarykovy domovy, se v 50. letech stal prostě politicky nepřijatelný…