Josef Šlerka: Další uragán? A co s tím? Lidé jsou zprávami přesyceni. A mladí chtějí zábavu

Podle studie Reuters Institute je nejdůvěryhodnějším médiem v Česku Český rozhlas. Důvěřuje mu 58 % dotázaných Čechů. Na druhém místě je Česká televize. To ale nejsou jediná zjištění.

„Report o důvěryhodnosti veřejnoprávních médií je v mnoha aspektech pro Českou republiku příznivý,“ upozorňuje v pořadu Jak to vidí... mediální analytik z Filozofické fakulty Uinverzity Karlovy.

Ztráta zájmu o TV zpravodajství

„Zpráva je publikována každý rok, takže je možné sledovat trend.“ Jedním z takových trendů je trvalý pokles zájmu právě o televizní zpravodajství. Konzumenti zpráv čím dál častěji využívají jako zdroj informací internet.

Čtěte také

Josef Šlerka: V případě tornáda předvedly sociální sítě v Česku to, co známe ze zahraničí

„Mladí lidé do 35 let nepovažují zpravodajství za zábavu. Myslí si, že se věnuje tématům, která je nezajímají. U starší generace zájem o zprávy trvá. Půjdeme-li ale hlouběji, zjistíme, že i tady jsou lidé přesyceni. Je toho prostě moc.“

Až 19 % respondentů celosvětově dokonce zprávy nesleduje vůbec, protože prý nevědí, co si mají s informacemi počít. „Máme tady třeba další uragán, který něco smetl. A lidé se ptají: A co s tím máme udělat? Osobně si myslím, že toto bude narůstat a v budoucnu to může znamenat velké nepříjemnosti.“

Polarita názorů

Dalším tématem letošního ročníku studie Reuters Institute byla míra polarizace ve společnosti a její vnímání. „Česká republika obstála v otázce názorové plurality médií poměrně dobře,“ myslí si Šlerka

„Přes všechny peripetie v mediálním prostoru posledních deseti let nabízí český trh širokou nabídku postojů a názorů. Je mnohem výrazně méně polarizovaný než třeba v Polsku nebo v Maďarsku. Osobně to vnímám jako velmi dobrou zprávu.“

Čtěte také

Josef Šlerka: V devadesátých letech chtěla média budovat společnost. Dnes chybí sebereflexe

„Všechny politické proudy mají v mediálním prostoru zastoupení. Navíc se jednotlivá média navzájem uvnitř jednotlivých pólů dále liší,“ vysvětluje Šlerka. „Řada serverů se věnuje investigativě. Máme tu silná veřejnoprávní média, která požívají velkou důvěru. A vedle toho máme i projekty velkých vydavatelských domů, které se dokážou proti sobě vymezit, aniž by nutně polarizovaly svět do dvou proudů.“

Novináři jsou spíš pravicoví

České prostředí je tak pořád spíše příznivé pluralitním systémům. „A to vidíme i v politice. Máme spoustu koalic, v Parlamentu máme spoustu politických stran. Češi v tomto ohledu tedy vyostřenost na dva proudy nevyhledávají. Mnohem radši než bipolaritu mají rádi polaritu.“

Podle Šlerky ale mnozí pravicoví konzumenti mohou vnímat média i jako ideologicky zkreslená. „Mají pocit, že jsou třeba výrazně levicová. U nás je to obráceně. Týmy na fakultě sociálních věd se tomu dlouhodobě věnují. Většina novinářů u nás je pravicově orientovaná a středolevá společnost má pocit, že není zastoupena.“