Josef Baxa: Úřad ombudsmana láká kariéristy. Politici nestojí o osobnost, ale o neškodného člověka
Ze sporů o kandidáta na ombudsmana je mi smutno a těžko, konstatuje soudce Nejvyššího správního soudu Josef Baxa. V čem je tento úřad důležitý a jaké kvality by měl mít ombudsman?
„Ombudsman nemá exekutivní pravomoci a svá rozhodnutí si nevynutí. O to důležitější je, aby to byla osobnost s přirozenou autoritou, kterou nemusí odvozovat od výčtu svých kompetencí, ale od svého životního příběhu. Co v životě dokázal, čím byl, jak se zachoval v zátěžových situacích, jak byl statečný, jak se nezapletl a nezkompromitoval,“ vypočítává Baxa.
Úřad ombudsmana si vydobyl prestiž
Čtěte také
Všichni tři dosavadní ombudsmani (Otakar Motejl, Pavel Varvařovský a Anna Šabatová) podle něj takoví byli. Spory ohledně nového kandidáta ukazují, že není politická vůle, aby se mezi ně plnohodnotně zařadil i příští veřejný ochránce práv.
Institut ombudsmana si očividně díky silným osobnostem, které tento úřad zastávaly, ale i díky kompetentnímu personálu vydobyl své místo ve veřejném životě.
„Lidé ombudsmanovi věří, přestože nemá žádné nařizovací pravomoci. Svou prací si získal přirozenou důvěru veřejnosti. Současně se ale nestal oblíbencem ani vlády ani parlamentu, nikoho z orgánů veřejné moci,“ myslí si soudce.
Osobnosti vs. osoby
Prestiž funkce teď láká nejrůznější kariéristy, exhibicionisty a politické trafikanty. „A jak je vidět na nominacích a neúspěšných pokusech, někteří nechtějí mít v čele silnou osobnost, ale spíš neškodného člověka, který by nezlobil a odvedl tuto instituci do bezvýznamnosti.“
„Ale tady není problém najít vhodné osobnosti. Je jich tu celá řada. Mohlo by být nominováno 20 velmi kvalitních osobností, a kterákoli z nich by byla dobré řešení. Bohužel tady ale vidíme proces úplně jiný. A z toho je mi osobně velmi smutno a těžko.“
Podle Baxy to ukazuje na všeobecný trend politické moci personálně ovládnout a paralyzovat instituce, které se během 30 let české demokracie vyprofilovaly jako respektované a nezávislé a které hrají v ústavním systému roli brzd.
Další téma rozhovoru: spor vnučky Ferdinanda Peroutky se státem a potažmo s Milošem Zemanem.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
