Jørn Utzon. Jeho opera v Sydney se zařadila mezi nejslavnější stavby světa
Vytvořil osmý div světa, ale dočkal se jen posměchu a urážek. Dějiny architektury někdy píší podivné příběhy. Své o tom ví dánský snílek Jørn Utzon. Jeho jméno znají jen zasvěcení, ale jeho nejznámější stavbu si vybaví každý. Opera v Sydney se stala nejen symbolem Austrálie, ale zařadila se mezi nejslavnější stavby světa vůbec. V roce 2004 se dokonce dočkala zápisu na seznam UNESCO. Předcházel tomu dlouhý a dost ponurý příběh. Jørn Utzon se narodil 9. dubna 1918 v Kodani.
Jeho otec pracoval jako konstruktér plachetnic a malého Jørna odjakživa fascinovaly napnuté plachty a síla přírody. „Mou laboratoří jsou bukové lesy, moře a mraky,“ napsal. Odmítal stavět konvenční krabicové objekty. Domy podle jeho názoru měly dýchat, vlnit se a vzbuzovat dojem živých organismů.
Vítězství jeho návrhu mnoho lidí překvapilo
Jeho návrh opery v Sydney s nevídaně tvarovanými špičatými střechami jednoznačně uspěl v konkurenci 233 návrhů ze 32 zemí. Utzon byl tehdy naprosto neznámý a jeho vítězství mnoho lidí překvapilo. Odborná porota ale tvrdila, že jeho řešení je tak geniální, že jiné vybrat nemohla.
Stavba začala v roce 1957 a Utzon neponechal nic náhodě. S manželkou a třemi dětmi se přestěhoval do Sydney, aby mohl všechny problémy řešit přímo na místě. A že jich bylo. Největší výzvu představovala konstrukce střechy. Nic takového nikdo dosud nepostavil.
Štvavá kampaň poškodila jeho pověst
Roky plynuly, peníze tekly a opera se stávala ožehavým politickým tématem. Když se k moci dostala opozice, nastaly pro Utzona těžké časy. O každou maličkost musel svádět nekonečné bitvy, navíc čelil sále nevybíravějším útokům, že je pouhý amatér, který vyhazuje oknem peníze daňových poplatníků. V roce 1966 odjel zpět do Dánska a vzkázal, že se do Austrálie už nikdy nevrátí.
Opera měla tehdy dokončenou hrubou stavbu, ale chyběl prakticky celý interiér. Utzonovy plány smetla nová vláda ze stolu jako příliš drahé a výstřední a povolala místního architekta, který dostavbu řídil dalších sedm let. Štvavá kampaň poškodila Utzonovu pověst na celém světě. O práci téměř nezavadil ani v rodném Dánsku. Až po letech svět docenil jeho genialitu.
Usmíření s Australany
V roce 2003 získal Pritzkerovu cenu, což je ve světě architektury obdoba Nobelovy ceny. Snad ještě více ale Utzona těšilo, že se postupně usmířil s Australany. V roce 2004 se interiér opery dočkal částečné obnovy podle jeho původních plánů a jeden ze sálů od té doby nese jeho jméno. Architekt vzkázal: „Myslím, že mi nemůžete udělat větší radost. Nahrazuje to jakoukoli medaili.“
A když Utzon 29. listopadu 2008 zemřel ve věku 90 let, vlajky u protinožců vlály jen na půl žerdi. Lepší důkaz o definitivním usmíření dánského snílka s obyvateli Austrálie netřeba hledat.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor

Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.