Jon Pariser: "V Moskvě roku 1969 jsem měl pocit, že nikdy nejsem sám"

24. červen 2011

Jon Pariser, muž, kterého klidně můžeme nazvat světoběžníkem, a to i z pohledu jeho předků, byl hostem Jana Rosáka a pátečního pořadu Šťastnou cestu Dvojky ČRo po 14:05 hodině.

Setkání Jona Parisera a Jana Rosáka proběhlo při autostopu. "Setkali jsme se v Polsku, když jsme zastavili auto s dánskou poznávací značkou ve které seděl Američan, který mluvil rusky," řekl Jan Rosák v úvodu rozhovoru. Chvilka váhání, ale přesto s kamarády nastoupili do již přetíženého auta a za chvíli už všichni zpívali písničky Beatles. Nutno dodat, že se v kalendáři psal červenec 1969.

Jon Pariser a Jan Rosák

A co jej do Polska vlastně dovedlo? "Studoval jsem v Americe ruštinu a mým snem byla jízda do Moskvy. Nechtěl jsem jen tak letět letadlem, chtěl jsem se potkávat s lidmi. Cesta začala v Německu a vedla přes Prahu. Tady jsem se doslova zamiloval do československého národa," říká Jon Pariser. Neuměl česky ale jen rusky, a to v roce 1969 nebylo zrovna populární.
Svůj vysněný cíl, tehdejší Sovětský svaz a Moskva, jej ale zklamala. "Musím přiznat, že jsem byl z Ruska velice zklamaný. Místní mi nevěřili a já měl pocit, že nikdy nejsem sám, že mě někdo poslouchá či sleduje. Jediní, kteří byli ochotni se mnou mluvit, byli cizinci v hotelu. A to rozhodně nebyl důvod, proč jsem odjel do Ruska, resp. do Sovětského svazu."
Jon Pariser měl ke své návštěvě Ruska ale také další důvod: hledal kořeny své rodiny. (Rodina matky pochází z dnešního Běloruska a otce má kořeny na Ukrajině.) To se mu ale ve zmiňovaném roce 1969 nepodařilo. Přímo na místě jej totiž informovali, že k návštěvě těchto zemí potřebuje tzv. bumažku, tedy národní vízum pro vjezd do konkrétních měst. Ty ale tehdy byly pro cizince nepřístupné, resp. zakázáné. "Můj hlavní cíl byl ale podívat se na Sovětský svaz a trochu pokoštovat jejich kulturu," dodal J. Periser.

Jon Pariser

Celý zajímavý rozhovor si poslechněte v audiozáznamu.

autor: lup
Spustit audio