Jiří Winter-Neprakta

29. červenec 2016

Jakkoli je dnes tvorba kreslených vtipů a karikatur poněkud na ústupu (ostatně totéž lze prohlásit o tištěných médiích vůbec), přesto zazní-li jméno Neprakta, snad všichni si vybaví ony kresby s výraznou, silnou linkou, které byly svého času ozdobou všech humoristických časopisů – a nejen jich. Vlastním jménem se autor oněch kreseb jmenoval Jiří Winter a bude nepochybně zajímavé uvést si skutečnost, která není obecně známa – jak vlastně onen pseudonym Neprakta vznikl.

Ale nejprve základní data: kreslíř, karikaturista, ilustrátor mnoha knih a autor humorných vyprávění Jiří Winter se narodil 12. července 1924 v Praze. Ve zvukovém snímku z archivu Českého rozhlasu, který si na této můžete poslechnout, se přímo od Jiřího Wintera dozvíte, že počet jeho kreslených vtipů dosáhl čísla 12 600 a něco. Jenomže – onen rozhovor byl natočen v roce 1973, kdy si autor připomínal už 25 let existence svého tvůrčího pseudonymu. Onen údaj se do konce Winterova života – zemřel 30. října 2011 – navýšil na neuvěřitelných 35 tisíc. Ano, tolik kreslených vtipů za svůj život vytvořil. A díky tomu počtu byl také zanesen do Guinessovy knihy rekordů.

Neprakta - biblický motic

Z Winterova životopisu uveďme několik údajů: maturoval na reálném gymnáziu, poté studoval na Státní grafické škole. To vše v průběhu druhé světové války. Během této doby však prožil i velmi neblahou zkušenost – více než rok byl uvězněn za přechovávání zbraní. Po válce pak studoval na Přírodovědecké fakultě Univerzity Karlovy. Studia však nedokončil.

Historický námět

Tvorbu kreslených vtipů zahájil v roce 1948. Nejprve mu scenáristu dělal Bedřich Kopecký. S ním se Winter seznámil už za války. Kopecký vlastnil malý bazar s orientálním zbožím. Po válce začal psát drobné humoristické články do novin a časopisů. Jakmile zahájili společnou tvorbu, vymysleli si onen známý pseudonym Neprakta.
Jeho vznik vysvětluje Jiří Winter ve svých vzpomínkách takto:
„…v roce 1948 jsme při lahvi ovocného vermutu dohodli, že založíme podnik na výrobu kresleného humoru. Vymyslet jméno firmy nebylo těžké. Po Vítězném únoru začaly vznikat národní a družstevní podniky s názvy jako Masna, Druča, Obuna, Chemodroga, Vodotechna a další zkomoleniny končící písmenem „a“. Noviny si nemohly vynachválit tuto vymoženost, soudily, že když si někdo chce koupit deset deka salámu a vidí kolem sebe nápisy „Prodej uzenin“, „Řezník a uzenář“, „Uzeniny“, „Maso, sádlo, uzeniny“, „Výroba uzenin“, je úplně zmaten a neví, kam vlézt. Kdežto krásný a jednotný název „Masna“ ho nenechá na pochybách, že je to ten obchod, který hledal. Jak praktické! A protože my jsme chtěli prodávat něco, co nikdo moc nechtěl, co byl v tom osmačtyřicátém roce nápad vskutku nepraktický, založili jsme firmu Neprakta. Dnes už nikdo neví, že to bylo míněno jako firma, a já na to jméno slyším.“
(Úryvek z knihy Na návštěvě u Neprakty)

S Bedřichem Kopeckým spolupracoval Jiří Winter téměř dvacet let. Po Kopeckého smrti (1972) vstoupil do „firmy Neprakta“ spisovatel a humorista Miroslav Švandrlík. Vytvářeli společně velké množství vtipů, Winter ilustroval většinu Švandrlíkových knih (za všechny uveďme Černé barony, několik knih o žácích Kopyto a Mňoukovi, Doktor od jezera hrochů, Kdo se bojí, nesmí na hřbitov, Válka skřetů, Nepraktycká historie…)

Kreslený vtip Jiřího Wintera-Neprakty

Kromě onoho neuvěřitelného počtu 35 tisíc kreslených vtipů a dalších kreseb v podobně knižních ilustrací vytvořil Jiří Winter přibližně 10 tisíc obrázku pro televizi, pro film, pro reklamní průmysl, byl autorem četných plakátů a letáků.
Ostrá linka jeho kreseb, v níž mnozí (právem) vidí návaznost na tradici tvorby Mikoláše Alše a především Josefa Lady, je natolik charakteristická a nezaměnitelná, že svého tvůrce zařadila mezi klasiky české karikaturní kresby.

Spustit audio