Jiří Sovák

Když letos v březnu přebíral Jiří Sovák cenu Thalie za celoživotní mistrovství, hlediště ND povstalo a potleskem odměnilo herce, který se tak alespoň na chvíli symbolicky vrátil na jeviště naší první scény, kde prožil plných 17 let. Prostřednictvím přímého přenosu ČT tehdy Jiřímu Sovákovi aplaudovala doslova celá republika. Ostatně není divu - Jiří Sovák, který by se dnes dožil osmdesáti let, patřil k hercům nejmilovanějším. Ve filmu se vyučil při spolupráci s režisérem Martinem Fričem, který v Jiřím Sovákovi našel ideálního partnera a v některých postavách velmi intuitivního spolupracovníka. V divadle pak Jiří Sovák vzpomínal nejčastěji na začátky v Horáckém divadle v Jihlavě a na pozdější velkou školu v poválečném Déčku E.F. Buriana. ( Po čtrnácti letech na jevišti Divadla Na Vinohradech odešel v roce 1966 Jiří Sovák do Národního divadla). Pro nejširší publikum diváků zůstává ale Jiří Sovák především velkým komikem, komediálním hercem a skvělým vypravěčem, jedním z těch vyvolených, kteří dokázali rozdávat laskavý humor a legraci v desítkách filmů, televizních komedií a seriálů. (Připomeňme si alespoň televizní Arabelu a v ní Sovákova kouzelníka Viga, seriály Byli jednou dva písaři s Miroslavem Horníčkem, Chalupáři s Josefem Kemrem, mikrokomedii Bohouš s Vladimírem Menšíkem nebo filmy Až přijde kocour, Ročník 21, komedie Marečku, podejte mi pero, Světáci nebo např. dětský film Ať žijí duchové...). Jednou při natáčení s Jaroslavem Marvanem položil Jiří Sovák řečnickou otázku: "Mistře, kdo tu srandu bude dělat po vás?" Jaroslav Marvan s odpovědí nezaváhal, obrátil se k Jiřímu Sovákovi a řekl: "No přece, kdo jiný, než právě Vy!" A v těch slovech bylo poselství, kterému Jiří Sovák dostál beze zbytku, a tak i když v galerii jeho hereckých postav najdeme i role vážné a tragické, úsměv bude už jednou provždy spojován s jeho jménem.

Kdykoliv otevřu některý ze čtyř dílů Pamětí, které Jiří Sovák psal společně s novinářkou Slávkou Kopeckou v posledních letech, slyším smích Jiřího Sováka, jeho dikci, vidím jeho gesta a je mi dobře, tak jako by mi Jiří Sovák ty historky vyprávěl právě teď, někde docela blízko. Myslím si, že právě proto, že Jiří Sovák znal skutečnou cenu smíchu a legrace, neměl rád humor za každou cenu. Byl jemný a příjemný, byl osobitý a svůj - neznám nikoho, kdo by ho neměl rád. Jiří Sovák patřil ke slavné herecké generaci, která nám dala takové krále humoru a smíchu, jako byli nebo jsou M. Horníček, Stela Zázvorková, Vladimír Menšík, Vlastimil Brodský, z těch mladších např. Jiřina Bohdalová. Kdybych měl tu možnost, asi bych se teď Jiřího Sováka zeptal: "Mistře, kdo tu legraci bude dělat po vás?" Věřte, že nám s Vámi bylo hezky na světě...