Jiří Pondělíček: Kdo zavěsil první? Trumpův telefonát s Putinem odhalil, jak iluzorní dohoda s Ruskem je
Ani po dvouhodinovém telefonátu s Donaldem Trumpem se Vladimir Putin nezavázal k míru. Jak hodnotí průběh a smysl pondělního rozhovoru Bílý dům, který původně prosazoval třicetidenní příměří na Ukrajině? Přidají se Spojené státy k sedmnáctému balíku protiruských sankcí, které zavádí EU a Velká Británie? Amerikanista Jiří Pondělíček ještě vysvětlí, jaké jsou priority zahraniční politiky Donalda Trumpa, i to, proč jsou jeho vztahy vždy tolik vyhrocené.
Donald Trump zhodnotil pondělní telefonát nepřekvapivě jako vynikající. A to i navzdory tomu, že žádné konkrétné výsledky rozhovor nepřinesl. Znovu se tak ukázalo, jak si minimálně ve vnímání světa oba muži rozumí.
„Donald Trump vnímá svět optikou 19. století. Jeho představy odpovídají velmocenským dohodám, a ne uspořádání založenému na Chartě OSN. Závazky na národní úrovni jsou podle něj pro velmoc, jako je Amerika, omezující,“ říká v pořadu Jak to vidí... amerikanista Jiří Pondělíček.
Iluze Donalda Trumpa
Prosazované třicetidenní příměří na Ukrajině přitom původně prosazovala Amerika. Výstupy telefonátu jsou tedy podle Pondělíčka varující hned z několika důvodů.
„Koalice ochotných dlouho dopředu deklarovala, že Ukrajina je ochotná zavést okamžitě třicetidenní bezpodmínečné příměří. Čekalo se na reakci Ruska. Mluvilo se o zavedení nových sankcí, a to nejen evropských, ale i amerických. Přesto se pořád nic neděje, i když se Vladimir Putin na třicetidenní příměří s prominutím vykašlal, stejně jako na setkání v Istanbulu.“
Čtěte také
Z klidu zbraní jako prvního kroku k míru původně nebyl nadšený ani Kyjev. Podle amerikanisty to možná byl i hlavní důvod toho, proč byly přerušeny dodávky již schválené zbrojní pomoci a sdílení zpravodajských informací. Rozdíl přístupu je tak naprosto patrný.
„Když se zdráhal Kyjev, nastoupil ze strany Ameriky silný tlak. Putinovi se ale stále daří Trumpa hnát vidinou nějakých dohod v budoucnu a žádný tlak, i když on příměří odmítá, nenásleduje. Obávám se, že k navrhovaným sankcím se USA nepřipojí, protože to z jejich pohledu brání diplomacii, jakkoli je to nesmyslné.“
Krizový scénář
Američané si oproti tomu podle Pondělíčka nadále myslí, že Rusko lákají na velkou obchodní dohodu, do jisté míry možná i na rozdělení sfér vlivu s tím, že Amerika by brala ohled na bezpečnostní zájmy Ruska. „Jinými slovy by třeba umenšila roli NATO nebo by ho stáhla do hranic před rokem 1997. Daleko spíše se ale zdá, že toto jako lákadlo používá ruská strana.“
Navzdory rozčarování z výsledku telefonátu, však Evropa mlčí ve snaze zabránit tomu, aby se Amerika z jednání úplně nestáhla. „Všichni vidíme, že Američané nejsou v jednáních úspěšní. Opuštění jednání ze strany Ameriky by ale určitě znamenalo i ukončení zbrojní pomoci Ukrajině, doprovázené možná částečným uvolněním protiruských sankcí. A to už by byl pro Ukrajinu a pro Evropu skutečně krizový scénář,“ uzavírá amerikanista.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
