Jiří Netík: Někdy si dřevo samo řekne, jak bude vypadat
Říká, že zažil na své životní cestě několik zázraků. Řadí k nim například pozvání k papeži nebo vystavování v katedrále Notre-Dame v Paříži. Na mezinárodním bienále soudobého umění ve Florencii získal ve světové konkurenci bronzovou plaketu Lorenza Il Magnifica v kategorii sochařství. Nejraději pracuje se dřevem, ale své dřevěné sochy poté také odlévá do bronzu.
Dřevo je úžasný materiál. Pořád si uvědomuju, jak se neustále se dřevem stýkáme. Od prvopočátku… od kolébky ke hrobu.
„Když chci přiložit poleno do kamen a vidím, že je nějak pěkně štíplé, tak z něj udělám sochu.“
V dílech Jiřího Netíka často vidíme odraz vztahu člověka k Bohu, jeho častým tématem jsou andělé. Známé jsou jeho dřevěné betlémy.
„To duchovní je pro mě velmi univerzální věc. Občas na mých výstavách zejména dámy brečí.“
„Za bývalého režimu jsem dělal věci, kterými jsem chtěl spíše popudit, moje cesty k sochařství jsou napůl politické, napůl výtvarné. Teď se to dostalo na cestu řekněme malého úspěchu,“ říká skromně Jiří Netík ke svému triumfu na florentském bienále.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
