Jiří Lábus: Skoro všechno se dá naučit, smysl pro humor je ale dar

19. červen 2013
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy 02911721.jpeg

Jeden z nejvšestrannějších herců je zjevně věrný. Už 40 let hraje v divadle Ypsilon, přes 20 let připravuje rozhlasový sitcom Tlučhořovi a 30 let promlouvá k dětem jako plyšové Jů.

Lidé ho prý pořád na ulici poznávají hlavně jako Rumburaka. „To je asi normální a stává se to opravdu běžně. Divadelní publikum je u nás menšinové, s tím se nedá nic dělat.“ Zajímavé je, že se ještě na škole chtěl být hlavně herec dramatických rolí.

Netušil jsem, že budu komik

„Já vůbec netušil, že se ze mě stane komik a improvizátor. Poprvé se to u mě objevilo, když jsem začínal v Ypsilonce. Tam se každý nový herec v souboru musel před představením představovat. A já když najednou odpovídal na otázky, tak se mým odpovědím začali lidé smát. S tím jsem nepočítal a postupně se tak osvobozoval od pocitu, že musím něco přesně dodržovat.“

Mezi první improvizace patřila právě rozhlasová rodinka Tlučhořových, u televizních pořadů to pak byla Ruská ruleta. „Skoro všechno se dá postupně naučit, ale smysl pro humor je dar. Je to jiný pohled na svět. To už tedy před mnou řekli jiní, ale mě se tato definice líbí. Prostě se nedá říct, že se od zítřka budu mít smysl pro humor.“

A kde se to u něj vzalo? „Možná, že jsem to získal po dědovi. To byl přednosta stanice. Když byl v hospodě, tak vždy něco vyprávěl a lidé se hodně smáli. Taky rád vyráběl nějaké vylomeninky. U mě to tak prostě najednou bylo.“

Baví mě měnit hlasové polohy

Asi každý neví, že Jiří Lábus vyrůstal bez televize, zato však u rozhlasu. „Vůbec mi to nevadilo, naopak jsem rozhlas vždy hodně miloval.“ Je doslova vyhlášený tím, jak dokáže, během pár vteřin, změnit a také vymýšlet různé hlasové polohy.

„To mě opravdu hodně baví. Já si vždy představil nějakého herce a mluvil jako on. Když jsem třeba dělal Brumbála z Harryho Pettera, tak jsem postupně hledal pro něj hlasovou polohu. Ta se mi podařila až postupem času, a tak jsem nakonec celou první kapitolu znova přetočil.“

Momentálně spolupracuje na CD Nebojte se klasiky, které možná otevře svět opery nejen dětem, ale i jejich rodičům. Má nejen cenu Thálie, ale i Českého lva a cenu za přínos dětskému filmu.

autor: lup
Spustit audio

Související