Jiří Hošek: Britové měli pocit, že se v EU začíná jejich britství vytrácet

„Britové čtou volební programy, orientují se v nich a zvolené poslance konfrontují s jejich dodržováním. Proto pro ně bylo frustrující, že se politika děje někde daleko nad jejich hlavami. A byla to taky známka vzpoury proti politickému establishmentu, který je nabádal k setrvání v EU,“ vysvětluje si Jiří Hošek brexit.

Brexit, výsledek frustrace a vzpoury

„Nebyla to jen nechuť k bruselské byrokracii. Ale i otázka toho, jestli se jejich britství nezačalo vytrácet.“ Podle zahraničního zpravodaje je ale nostalgický návrat do 60. nebo 70. let už nemožný. „Vliv cizinců je velký a proměna měst gigantická.“ Už začátky jednání o brexitu považuje za diletantské.

„Dělá to dojem, že vláda pořád nemá jasno, čeho by chtěla dosáhnout, a žádá nereálné věci. Je to, jako byste chtěli přestat platit operátorovi, ale dál chtěli využívat jeho služeb.“ Časem se prý ale situace zklidní. „Ekonomicky si to sedne. Británie to zvládne, i když to bude cesta hrbolatá.“

Úcta k britské panovnici je v zemi obrovská. A právem. „Až tady nebude, jedna velká epocha skončí. Uvědomte si, že když Alžběta II. nastoupila na trůn, u nás vládl Gottwald a v Sovětském svazu Stalin,“ připomíná Jiří Hošek|foto: pixabay.com

Krásy a problémy angličtiny

„Slušnost, ohleduplnost a tolerantnost není nic, co by bylo vyhaslé. Je to něco, co přispívá k tomu, že se cizinec cítí ve Spojeném království velmi dobře.“ Hošek do Británie přijel před 5 lety, kdy Alžběta II. slavila diamantové jubileum a země byla ekonomicky na vzestupu.

S angličtinou začínal už na základní škole. Přiznává ale stále problémy se „skotskou“ angličtinou. „Když se mnou v září 2014 dělali rozhovor dva studenti z Glasgow, jeden mi musel překládat do anglické angličtiny otázky toho druhého, který mluvil skotskou angličtinou.“

Zahraniční zpravodaj Jiří Hošek|foto: Khalil Baalbaki