Jiří Hošek: Brexit neznamená konec přistěhovalectví. Británie přistěhovalce potřebuje

11. srpen 2016

Bez nich by totiž nefungovalo třeba zdravotnictví nebo pohostinství. Jak se nálady vůči přistěhovalcům v Británii změnily?

Díky zpravodajovi Jiřímu Hoškovi měli Češi přehled o veškerém dění kolem referenda o brexitu. Hošek sám v Londýně bydlí v kosmopolitní čtvrti, kde se hlasovalo proti vystoupení Británie z EU. „Nálada tam po hlasování byla tragická. Lidi měli slzy v očích. Bez přehánění.“

Protože dělal seriál o tom, jak by se brexit odrazil na životě Čechů v Británii, ví, že se přístup k cizincům změnil. „Osobně jsem se s tím nesetkal, ale vím o nepříjemných zážitcích z druhé či třetí ruky.“ Připouští, že existuje malý segment Britů, kterým se v hlavách honí rasistické myšlenky.

Tihle hloupí lidé...

„Tihle hloupí lidé si snad mysleli, že si Evropané během 14 dnů sbalí kufry a zmizí. To je zásadní omyl. Stejně jako názor, že brexit bude znamenat stop přistěhovalectví do Británie. Ona je z ekonomických důvodů potřebuje. Třeba v pohostinství, zdravotnictví, péči o přestárlé, potravinářství.“

Do „rozvodu“ se kromě toho vloudil i skotský prvek. „Oni nechtěli a nechtějí z EU odejít. Bude fascinující v příštích letech sledovat, co vlastně magické slovo brexit znamená,“ uzavírá Jiří Hošek.

autoři: Eva Kličková , eh
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí

Karin Lednická, spisovatelka

kostel_2100x1400.jpg

Šikmý kostel 3

Koupit

Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.