Jiří Hlaváč: Zbabělost si člověk uvědomí až s odstupem času. Slušných lidí je stále dost

Podle prezidenta Zemana se v české společnosti rozmáhá něco, co by zdvořilý člověk mohl popsat jako nestatečnost a nezdvořilí jako zbabělost. Hlava státu to řekla při středečním setkání s veterány.

Otázku, zda byl v životě statečný, si pokládá i Jiří Hlaváč. „Mockrát jsem si také pokládal otázku, jestli ta nestatečnost začíná už tím, že zradím své hodnoty, nebo tím, že se bojím v danou chvíli říci svůj názor,“ říká.

Padouch, nebo hrdina

„Rozlišovací hranice je velmi tenká. Obávám se, že označení zbabělosti ale je na místě,“ dodal pedagog.

A začal hned sám u sebe. Každý den se prý snaží udělat si vnitřní duchovní inventuru. „Co jsem udělal špatně. Co jsem opomenul. V čem jsem měl být kategoričtější apod.,“ říká.

„I mne to usvědčuje v tom, že každý den udělám něco, co není úplně statečné,“ přiznává se Hlaváč.

Jenže běžný život zkrátka přináší situace, na které nejsme připraveni. Běžný život přináší momenty, kdy nám všechno dojde až takříkajíc s odstupem. „A právě tady bych rozlišoval,“ nabádá.

Stále tedy věří myšlence, že člověk je tvor zásadový. Touží po spravedlnosti a jde za mírou osobní statečnosti. „Musíme ale připustit, že ne vždy se to podaří,“ říká.

V ČR je slušných lidí dost

Jiří Hlaváč sice ještě neměl tu čest mluvit s prezidentem osobně. Rád by se ho ale zeptal, jestli si je vědom situací, které by s odstupem času řešil jinak, třeba i razantněji.

Podle Hlaváče je každopádně mezi námi dost lidí ochotných jít do vojenských misí nebo bojovat za svůj názor. Ať už vědecký nebo třeba umělecký. „Já to nevidím, zdaleka tak pesimisticky,“ dodal.

Jak se Hlaváč kouká na projekt Gentleman silnic? Jak vzpomíná na Václava Žilku? Jaký je jeho pohled na skotské referendum?