Jiří Hlaváč: Volno jako prevence vyhoření učitelů? Tak to v životě nefunguje

Škola, učitel, učitelka, učitelé, žáci, ilustrační snímek
Škola, učitel, učitelka, učitelé, žáci, ilustrační snímek

Poslanci STAN přišli s návrhem zavedení takzvaného sabatiklu, tedy roku studijního volna pro učitele. Pedagogové by na něj měli nárok vždy po deseti odučených letech. Jaký by měl smysl a je to skutečně nástroj, jak zabránit vyhoření učitelů?

Sabatikl má sloužit ke zvýšení profesní erudovanosti, tedy ke studiu. Ne k chození na ryby nebo věnování se vnoučatům,“ zdůrazňuje v pořadu Jak to vidí hudebník a pedagog Jiří Hlaváč.

Druhou důležitou složkou sabatiklu by měla být možnost získat zkušenosti s fungováním a strukturou jiných pedagogických ústavů v rámci Evropské unie. Tedy to, co započali studenti v rámci projektu Erasmus, se teď dostává i na úroveň pedagogů.

Volno jen těm, kdo na sobě pracují

Jiří Hlaváč

Je to určitě přínosné, ale zároveň také zneužitelné,“ zamýšlí se Jiří Hlaváč. „Jsou lidé, kteří jsou svému oboru oddaní a neustále na sobě pracují, vzdělávají se, poznávají. A pak jsou lidé chtiví, asertivní, velmi ‚důležití‘. A já se bojím, že ti budou první, kteří se budou o tuto výhodu hlásit.“

Ideálem proto podle někdejšího děkana HAMU je, aby pro sabatikl byly vytipovány osobnosti, které v oboru něco znamenají a chtějí se učit. Měl by být pro ně jakousi odměnou za jejich profesní nasazení a výsledky. Podmínkou sabatiklu by ale mělo být zadávací téma, které pedagogové po dobu jeho trvání zpracují, aby jejich studijní volno přineslo něco také ostatním.

Sabatikl jako prevence vyhoření nestačí

Myslím si, že jedinou metodou, jak předejít vyhoření, je vyhýbat se rutinní práci,“ domnívá se Jiří Hlaváč. „Pokud neustále přemýšlím nad tím, co dělám a proč to dělám takto, a jestliže se chci neustále konfrontovat s prací druhých, kteří to třeba umí lépe než já, pak vyhořet nemůžu, protože mám vnitřní ambici to umět a zvládnout.

Problém podle něj je, když nastoupí do života stereotypy. „Tito lidé už na sobě nepracují, uzavřeli se do sebe sama a mají pocit, že to za ně někdo vyřeší. Ale tak to v životě nefunguje, je to vždy o naší ochotě hledat stále nějakou cestu. Pak vyhořet nemůžu,“ myslí si Jiří Hlaváč a dodává, že v tomto ohledu ani sabatikl sám o sobě není zaručenou prevencí vyhoření.

Další témata rozhovoru: Co ukázal případ odstranění graffiti na Karlově mostě? Co určuje kariéru mladých operních zpěváků? A v čem byla inspirativní osobnost Luďka Bukače?

Spustit audio

Související