Jiří Hlaváč: Paměť národa je také citová. Patří k ní euforie i hořkost
Osmičkový rok vybízí k zamyšlení, jaký smysl má připomínat si klíčové okamžiky národní historie. Co pro nás dnes znamená odkaz osudových osmičkových let 20. století?
Podle nedávného společného průzkumu sociologických ústavů české a slovenské Akademie věd hodnotí Češi a Slováci jako nejvýznamnější událost sametovou revoluci. „Lidé vycházejí ze své zkušenosti, že revoluce změnila jejich životy zásadním způsobem k lepšímu, co se týče poskytnutých šancí,“ myslí si Jiří Hlaváč.
„Velmi se mi líbí termín paměť národa, který má připomínat momenty, jež měly v životě a vývoji národa zásadní význam.“ Hudebník a vysokoškolský pedagog zmiňuje klíčové roky 1948 a 1968. „V obou případech jsme kvůli emigraci přišli o tisíce osobností, které tento národ mohly významně ovlivnit, ale poznamenaly národy jiné a sem se už nikdy profesně nevrátily. A to je nevyčíslitelná ztráta.“
K historické paměti patří i emoce
Paměť národa je podle Jiřího Hlaváče nejen faktická, ale i citová. S klíčovými okamžiky dějin jsou spjaté silné emoce. „Vedle euforie přicházelo i zklamání, bolest a hořkost. To všechno jsou vnitřní stavy, které se týkaly milionů lidí,“ říká uznávaný klarinetista.
„Tahle paměť národ svým způsobem profiluje a má nám stále vracet určité momenty, kdy si řekneme: Fajn, že už v tomto nemusím žít. Že nemusím mít obavu, jestli ráno nezaklepe na dveře někdo, koho neznám, a neřekne: Oblečte se a pojďte s námi…“
Další témata rozhovoru: Začal akademický rok. Jaké jsou vzdělávací požadavky EU na vysoké školy? Co by koncepčně prospělo českému vzdělávacímu systému? Co mohou říct foglarovky dnešní mladé generaci? A jak si stojí ženy v uměleckých profesích?
Související
-
-
Tomáš Kraus: Osmičkové roky byly (skoro) vždy tragédií. Bude...
Máme se bát nového a osmičkového roku 2018? Když se totiž podíváte do naší stoleté historie, všechny přelomové roky osmičkou končily. 1918, 1938, 1948, 1968…
-
Pavel Kosatík: Naše národy byly v roce 1918 ohroženy stejným nebezpečím a to je sbližovalo
Před sto lety podepsali američtí Češi a Slováci ujednání, které se stalo základem pro založení společného státu. Pittsburskou dohodu se ale nepodařilo dodržet.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
