Jiří Hlaváč: Otevřme možnost nepřechylovat ženská příjmení. Je to součást osobní identity
Martina Navrátilová vs. Venus Williams. Marilyn Monroeová vs. Emma Smetana. Vláda řeší možnost nepřechylovat ženská příjmení. K čemu vy se přichylujete?
Podle novely zákona o matrikách si ženy v ČR nejspíš budou moct zvolit nepřechýlenou podobu příjmení bez omezujících podmínek. Vláda je ale proti. Přechylování považuje za charakteristický rys českého mluvnického systému. Dolní komora má o novele rozhodnout na přelomu května a června.
Je to na volbě každého
„Podle někdejšího ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy je to rovina alternativní. Ano, otevřme ty možnosti. Ale vedle našich pocitů si všimněte toho, jak na to reagoval svět,“ upozorňuje hudebník a pedagog Jiří Hlaváč.
Čtěte také
„Na jednu stranu svět zná fenomenální sopranistku Annu Netrebko a nikdo nepátrá, jestli je to Netrebková, nebo dokonce Netrebkovová. Ale svět také zná Martinu Navrátilovou. Nikdy nebyla Martina Navrátil. Nebo Petra Kvitová, Martina Sáblíková,“ vypočítává Hlaváč v pořadu Jak to vidí...
„Já to vnímám jako něco, co je součástí osobností a osobní identity. A je to na volbě. Jestliže se někdo rozhodne, že chce být paní Dvořák nebo paní Smetana. Je to svobodná volba. Dobře tak. Ale dodržujme určité zásady a respekt, který bysme vůči mateřštině měli chovat.“
Trápí mě spíš 5. pád
„Mě spíš než přechylování trápí jiná věc. A zase se odvolávejme na vliv anglosaského a germánského světa. Když mě zastaví lidi na ulici nebo jinde, tak většinou začínají: Pane Hlaváč. Nezaměňujme 5. pád za 1. Pane Hlaváči!“
Čtěte také
„A to je věc, které nevěnujeme vůbec žádnou pozornost a tváříme se, že je to úplně v pořádku. A zase je to jenom to něco familiárně převzato z angličtiny nebo němčiny. Chovejme si svojí mateřštinu. Proč? Měli jsme skvělé literáty, kteří mluvili skutečně krásnou češtinou.“
Další témata rozhovoru: festival Pražské jaro poprvé jen on-line; role veřejnoprávních médií; za Miloslavem Stinglem; nepřechýlená podoba ženských příjmení.
Související
-
-
Přechylování příjmení cizího původu. Ano, nebo ne?
Přechylovací zakončení -ová v češtině slouží k tomu, aby příjmení náležitě fungovalo ve větném kontextu.
-
Slovo p*del nebylo v době obrození vulgární, upozorňuje jazykovědec Oliva
Člověk by měl dělat to, co ho naplňuje, říká jazykovědec Karel Oliva, který se snaží popularizovat češtinu. Ale umí i řadu dalších jazyků, učil se například čínsky.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
