Jiří Hlaváč: Otevřme možnost nepřechylovat ženská příjmení. Je to součást osobní identity

Podle novely zákona o matrikách si ženy v ČR nejspíš budou moct zvolit nepřechýlenou podobu příjmení bez omezujících podmínek. Vláda je ale proti. Přechylování považuje za charakteristický rys českého mluvnického systému. Dolní komora má o novele rozhodnout na přelomu května a června.

Je to na volbě každého

„Podle někdejšího ředitele Ústavu pro jazyk český Karla Olivy je to rovina alternativní. Ano, otevřme ty možnosti. Ale vedle našich pocitů si všimněte toho, jak na to reagoval svět,“ upozorňuje hudebník a pedagog Jiří Hlaváč.

Čtěte také

Přechylování příjmení zakončením -ová není prznění

„Na jednu stranu svět zná fenomenální sopranistku Annu Netrebko a nikdo nepátrá, jestli je to Netrebková, nebo dokonce Netrebkovová. Ale svět také zná Martinu Navrátilovou. Nikdy nebyla Martina Navrátil. Nebo Petra Kvitová, Martina Sáblíková,“ vypočítává Hlaváč v pořadu Jak to vidí...

„Já to vnímám jako něco, co je součástí osobností a osobní identity. A je to na volbě. Jestliže se někdo rozhodne, že chce být paní Dvořák nebo paní Smetana. Je to svobodná volba. Dobře tak. Ale dodržujme určité zásady a respekt, který bysme vůči mateřštině měli chovat.“

Trápí mě spíš 5. pád

„Mě spíš než přechylování trápí jiná věc. A zase se odvolávejme na vliv anglosaského a germánského světa. Když mě zastaví lidi na ulici nebo jinde, tak většinou začínají: Pane Hlaváč. Nezaměňujme 5. pád za 1. Pane Hlaváči!“

Čtěte také

„Anglicismy v češtině? Situace není tak dramatická,“ říká jazykovědec Prošek

„A to je  věc, které nevěnujeme vůbec žádnou pozornost a tváříme se, že je to úplně v pořádku. A zase je to jenom to něco familiárně převzato z angličtiny nebo němčiny. Chovejme si svojí mateřštinu. Proč? Měli jsme  skvělé literáty, kteří mluvili skutečně krásnou češtinou.“

Další témata rozhovoru: festival Pražské jaro poprvé jen on-line; role veřejnoprávních médií; za Miloslavem Stinglem; nepřechýlená podoba ženských příjmení.