Jiří Grygar nesouhlasí: Za Neptunem velké planety nejsou!
Dvě planety větší než Země, 200x dále od Slunce než Země. Takový objev publikovali španělští astronomové loni v září. Jenže se pravděpodobně zmýlili.
Bratři Carlos a Raúl de la Fuente Marcosovi jsou odborníci na nebeskou mechaniku a publikují řadu článků o Sluneční soustavě. Jejich objev obletěl svět. V září 2014 ho zveřejnil prestižní měsíčník britské Královské astronomické společnosti.
Bratři Marcosové studovali oběžnou dráhu nově objevené planetky v pásu za Neptunem a Plutem. Povšimli si nápadných souvislostí s oběžnými drahami dalších planetek v této oblasti.
Příspěvky v Meteoru 7. 2.
01:30 - Jsou za Neptunem další planety?
11:04 - Záhada výbuchu sodíku ve vodě 2/4
31:22 - Nejhorší zima naší novodobé historie
45:26 - Šaty, které hlídají zdraví
48:13 - Největší objev chirurgie
51:56 - Nevyřešený problém jazykovědy
Výpočet jak z 19. století!
Podle zákonitostí nebeské mechaniky dopočítali, že na ně gravitačně působí dvě planety s větší hmotností než Země. Od Slunce by měly být vzdálené více než 200 astronomických jednotek.
„Trošku se to podobá tomu, jak byl v 19. století výpočtem objeven Neptun,“ říká astrofyzik Jiří Grygar.
Planety, které svět neviděl
Přestože novinové titulky hovoří o přepisování učebnic a revoluci v astronomii, článek otištěný v odborném časopise evidentně ležel několik měsíců bez povšimnutí. Jiří Grygar se podivuje, proč vzbudil takovou pozornost až teď. Námitky proti článku jsou pádnější než to, s čím přišli autoři.
„Těch těles použitých pro výpočet není mnoho. Něco kolem desítky. To, že se všechna setkávají v jednom směru od Slunce, je možná jen statistická fluktuace. Prostě náhoda.“
Námitka první: Vypočítali, ale neviděli
Je s podivem, že by vypočítané planety nezaznamenal žádný z automatických systémů, které pravidelně „pročesávají“ celou oblohu. Dnešní technika dokáže zachytit i velmi malé objekty ve velkých vzdálenostech od Slunce. Teplota v těchto končinách klesá téměř k absolutní nule, a nebeská tělesa jsou proto pokrytá ledem, který dobře odráží světlo.
„Těleso velikosti Marsu by bylo viditelné do vzdálenosti 250 astronomických jednotek od Slunce. Oni hovoří o planetách, které jsou vzdálené 200 astronomických jednotek a jsou větší než Země,“ vypočítává Jiří Grygar.
Námitka druhá: Vliv na další oběžné dráhy
Sluneční soustava je dynamický celek, kde každé těleso působí svou gravitací na ostatní a navzájem si nepatrně „stáčejí“ oběžné dráhy. Díky těmto zákonitostem koneckonců astronomové některá z nich objevili.
„Mars je velice citlivý i na velice vzdálená tělesa a jejich gravitaci,“ upozorňuje Jiří Grygar. „Kdyby tam byly ty dvě velké planety, systematicky bychom pozorovali určitý efekt v poloze přísluní Marsu.“
Námitka třetí: Nezbyl na ně materiál
Podle Jiřího Grygara je nepravděpodobné, že by v tak velké vzdálenosti od Slunce vůbec mohly vzniknout tak těžké planety. Ve Sluneční soustavě i dalších planetárních systémech totiž většina hmoty zůstává blízko středu.
„Sluneční soustava vznikla tak, že byl chuchvalec hmoty, který se zploštil rotací a vznikl jakýsi zárodečný koláč. Ten měl nejvíce hmoty uvnitř a směrem na periferii slábl. Takže tam nebyl materiál, ze kterého by se planeta udělala.“
Jestli je za Neptunem další velká planeta, se vedou debaty desítky let. Ale časem spíše přibývá důkazů, že se tam žádná nacházet nemůže.
Poslechněte si záznam pořadu v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Vždycky jsem si přál ocitnout se v románu Julese Verna. Teď se mi to splnilo.
Václav Žmolík, moderátor
Tajuplný ostrov
Lincolnův ostrov nikdo nikdy na mapě nenašel, a přece ho znají lidé na celém světě. Už déle než sto třicet let na něm prožívají dobrodružství s pěticí trosečníků, kteří na něm našli útočiště, a hlavně nejedno tajemství.
