Jiří Adamíra. Odvážný elegán s neodolatelným hlasem

14. srpen 2024

Jeho divadelní kolegové vzpomínají, jak těžké bylo se mu na jevišti vyrovnat. Jiří Adamíra, který zemřel 14. srpna 1993, měl všechno dopředu a do detailu promyšlené, a vynikal skvělou technikou. Nejvíce mu slušely role vladařů, filosofů a přirozených autorit. Možná i proto hrál často panovníky, nebo jinak ušlechtilé postavy, jako byli Hamlet, Richard III. a jiné. Jeho pojetí shakespearovských postav vyčnívalo z davu podobně jako on.

Připomínat si ho můžeme také ve filmech A pátý jezdec strach, Modlitba pro Kateřinu Horovitzovou, nebo ze snímku Jiřího Menzela Konec starých časů. V televizi nechal nesmazatelnou stopu, když nahradil radu Vacátka v podání Jaroslava Marvana v seriálu Panoptikum Města pražského. Tam se objevil coby nový šéf kriminálky policejní rada Korejs.

Jaká ale byla jeho podmínka, s níž roli šéfa přijal? Odmítl nahradit Jaroslava Marvana jako radu Vacátka a trval na tom, že jeho postava musí být přece jen jiná. Dobře věděl, že srovnání dvou herců v jedné roli by vždy pokulhávalo. A podle Adamírova přání se také stalo. Této roli propůjčil svou ironii, skepsi a náklonnost pro něžné pohlaví.

Nikdy se netajil pozitivním vztahem k ženám

Pozitivním vztahem k ženám se nikdy netajil, i když v mládí mu chyběla odvaha oslovit dívku, do které byl zamilovaný. S přibývajícím věkem, zkušenostmi a slávou však v rozpacích byly spíše dámy, které oslovil svým hlubokým hlasem, jenž působil jako pohlazení po duši. I díky tomu mu podlehla každá žena, které se začal dvořit.

Málokdo ovšem ví, že za 2. světové války málem přišel o život. Byl celkem dvakrát ženatý a měl dvě děti. Proč mu Hana Maciuchová nikdy na jeho žádost o ruku neřekla »ANO«? To vše a mnohem víc, se dozvíte v dnešních Příbězích z kalendáře.

Další Příběhy z kalendáře poslouchejte online na webu Dvojky nebo v aplikaci mujRozhlas.

autoři: Jan Kovařík , Tereza Stýblová , Jindřich Bíč