„Ještě bych chtěl natočit český film.“ Zemřel Ivan Passer, scenárista Lásek jedné plavovlásky

„Velice rád bych udělal ještě jeden český film,“ svěřil se Ivan Passer v posledním rozhovoru pro Dvojku 8. července 2008. K mikrofonu si ho tehdy pozval Vladimír Kroc. „Myslím, že je to velice reálné. Tak jako sny jsou reálné.“

Passer byl představitelem československé filmové nové vlny. Sám režíroval snímek Intimní osvětlení a podílel se na scénářích k filmům Miloše Formana Konkurs, Hoří, má panenko nebo Lásky jedné plavovlásky.

Nejnudnější scénář posledních let

Ivan Passer se narodil v roce 1933 v Praze. Podle serveru Variety zemřel ve čtvrtek 9. ledna 2010 ve městě Reno v Nevadě|foto: Luděk Ovesný,MAFRA / Profimedia

Právě Lásky jedné plavovlásky málem nevznikly. Hlavní dramaturg Barrandovských filmových studií totiž prohlásil, že je to nejnudnější scénář, jaký v posledních letech četl. Naivní a nepravdivý.

Naštěstí vedoucí tvůrčí skupiny Barrandovských filmových studií Jiří Šebor a Vladimír Bor projekt nakonec prosadili. Pomohlo jim hlavně to, že měl minimální rozpočet. Snímek byl nominován na Oskara i Zlatý glóbus.

Soudruzi se nechtěli nechat zahanbit a režisér Miloš Forman nakonec dostal Státní cena Klementa Gottwalda. Forman v jednom rozhovoru přiznal, že alespoň obálka s 20 000 korunami mu osladila jinak „nemilosrdný posměch, kterým Ivan Passer všechny laureáty této ceny častoval“.

Nepohodlná osoba

Hořkosladký příběh krásné, leč prosté Anduly ukazuje tragikomickou absurditu socialismu 60. let. V obecné rovině ale nabízí pohled do křehké duše postpubescentů a na bezradnou reakci jejich rodičů. V roce 2010 ho tak britský filmový časopis zařadil mezi 100 nejlepších cizojazyčných filmů na světě.

Ivan Passer se za komunismu stal nepohodlým. V roce 1957 byl vyloučen ze studia na Filmové fakultě Akademie múzických umění a živil se jako slévač, zedník, pracoval na vodní elektrárně a nějaký čas dokonce jezdil s lunaparkem.

Dva symbolické filmy

V roce 1969 odešel spolu s Formanem do USA. V Americe natočil několik filmů a vyučoval na filmové škole. Ačkoli v Česku natočil jen jeden film (Intimní osvětlení), převzal v roce 2006 Českého lva za dlouholetý umělecký přínos. Který ze svých uměleckých počinů považoval za nejpřínosnější?

„Nerad se k tomu přiznávám, protože mám pocit, že bych nějakému filmu ublížil. Ale mám pocit, že Intimní osvětlení si zaslouží tohle označení nejvíc,“ svěřil se na Dvojce.

Jeho posledním filmem je Nomád. Pod snímkem o Čingischánovi je ale podepsán i režisér Sergej Bodrov. „Já jsem dělal něco víc než první půlku. Obsadil jsem to, vybral motivy, ustanovil jsem styl. Pak mi ale řekli, že nemají peníze, aby zaplatili americký štáb, který jsem přivezl.“

„Vzali si ruský štáb. Sergej mi vzkázal, že to vzal proto, aby ochránil moji práci. On je velice dobrý režisér a dodržel styl. Myslím si, že odvedl výbornou práci, takže na tom filmu to ani není moc vidět,“ přiznal v roce 2008 Vladimíru Krocovi.