Jeskyně s opálovými krápníky

Tektonický neklid na styku desek je příčinou zemětřesení, která jsou na Azorech na denním pořádku. Proto se tam s projevy sopečné činnosti setkáváme na každém kroku. Impozantním projevem vulkanické aktivity jsou velké krátery sopek – tzv. kaldery. Jejich stovky metrů vysoké stěny strmě klesají ke dnu, na kterém se často zrcadlí jezero. Další výtvor sopečné činnosti zůstává pod povrchem ostrovů. Jsou to lávové jeskyně. Jeskyni Algar do Carvão [Algar du Karvaⁿu] najdeme ve středu ostrova Terceira [Tersejra]. První sestup do ní se uskutečnil r. 1893. Je dlouhá 90 m a vysoká 80 m. V nejhlubším místě je jezírko s průzračnou vodou. Až do konce 60. let 20. st. do ní bylo možno sestoupit pouze po laně. Pak byla zpřístupněna pro veřejnost pohodlnou štolou. Výsledky chemické a strukturní analýzy ukázaly, že jde o amorfní kysličník křemičitý neboli opál.

Opálové krápníky vznikají vysrážením kapající vody. Na jeskynních stěnách se pak oxid křemičitý z vody vysráží ve formě opálu. Srážení opálu je podporováno i biologickými procesy – činností rozsivek (jednobuněčných řas tvořících křemitou schránku). Na příkladu jeskyně Algar do Carvão [Algar du Karvaⁿu] je vidět, že stáří krápníků je menší než 2 tisíce let. Je patrné, že tvorba takové jeskynní výzdoby může probíhat poměrně rychle. Otázkou je, jak dlouho se bude opál v jeskyních ještě tvořit. V případě, že se sopka probudí k životu, zanikne nejen jeskyně, ale i její krásná opálová výzdoba.

Článek publikujeme se souhlasem časopisu Vesmír 7-8/2011.