"Jenom jednou se na koncertě stalo, že jsem zpívala na playback," říká Petra Janů

25. listopad 2010

Ve čtvrtek (25.11) byla hostem pořadu Setkání Hosta do domu zpěvačka Petra Janů.

Petře Janů právě začíná "šňůra" vánočních koncertů a jeden z prvních má již za sebou: "Jsem unavená jako kotě, ale bylo to úžasné, sklidila jsem velké ovace," popsala nám své čerstvé dojmy z vystoupení. Svátky klidu a míru osobně Petra Janů v lásce příliš nemá a neprozradila nám důvod. "Kdyby bylo možné odcestovat někam do muslimských zemí a tam přečkat Vánoce, udělala bych to." Velkou část jejího profesního života účinkovala v muzikálech. Nezapomněla proto posluchačům dát několik vlastních tipů na hudební události, které prý určitě stojí za shlédnutí.

Zajímavou kapitolou rozhovoru byla účast zpěvačky na turné s legendárním sborem Alexandrovci. I když měla zprvu obavy nabídku přijmout, při vystupování s 80 členy sboru zažila, nečekané pocity: "Uvědomíte si tu neuvěřitelnou sílu hlasu a mě osobně to celé velice obohatilo. Už chápu husity, že vyhrávali zpěvem." (Pozn. redakce: soubor Alexandrovci má mnoholetou tradici. Svým zpěvem doprovázel např. již za 2. světové války ruské vojáky do bitev.) Všechna vystoupení ve světě i u nás jsou beznadějně vyprodána. Rozhodování, jestli pracovní nabídku příjmout není u P. Janů jednoduché. Možná i proto odmítla režiséra Dušana Kleina a filmovou roli ve snímku "Dobří holubi se vracejí", čehož prý bude do smrti litovat.

Petra Janů v Nostalgickém muzeu zábavy Ondřeje Suchého

Pokud se ale vrátíme k brilantnímu hlasovému projevu Petry Janů, stále platí, že všechny své skladby zpívá naživo: "Jenom jednou se mi stalo, že jsem ztratila hlas a pořadatel mě přemluvil, abych zpívala na playback. Připadala jsem si v tu chvíli jako prostitutka." Na každý svůj koncert se Petra Janů těší, protože jde, podle jejích slov, o bitvu emocí, jestli půjde publikum s ní, nebo ne.

P. Janů vystudovala ekonomii a pouze půl roku byla úřednicí. "Jsem šťastná, že můžu dělat to co dělám a co mě baví. Obdivuji lidi, kteří dovedou sedět celý život v kanceláři. Já bych to nezvládla a představa toho je pro mě příšerná," dodává ke své profesní minulosti. Na roční kurz pohostinství, který zakončila výučním listem číšníka, vzpomíná ovšem ráda: "Protože trávím velkou část svého života po restauracích, bylo hezké vědět, jak vše funguje z druhé strany." Dokonce prý uvažuje nad univerzitami třetího věku. Dalšímu vzdělávání a osobnímu růstu se tedy rozhodně nebrání...

Více se dozvíte v přiloženém audiozáznamu ...

autor: Jan Sklenář
Spustit audio