Jeho známý hlas má neznámou tvář. „Kéž bych uměl dabovat jako pan František Filipovský,“ přeje si dabér a herec Bohdan Tůma
S dabingem koketoval už v prvním ročníku na konzervatoři. „Věděl jsem, že dělat divadlo a dabing naplno dohromady nejde. Po revoluci se rozjel dabing, a tak jsem u něj zůstal,“ přiznává Bohdan Tůma v Blízkých setkáních. Kdo rozhodl o tom, že se stane hercem? Jak se mu dabuje ve slovenštině? Proč používá pseudonym?
„Trošku se za dabování i stydím. Protože pan profesor Přeučil říká, že divadlo je herecká hygiena.“ Bohdan Tůma u Terezy Kostkové přiznává, že začátky dabování pro něj nebyly snadné.
Čtěte také
„Styděl jsem se a neuvěřitelně jsem se bál, když jsem měl pracovat se všemi těmi bardy, jako byl Jiří Štěpnička, Petr Oliva nebo Vladimír Brabec,“ vysvětluje. „A když jsem viděl pracovat Františka Filipovského, bál jsem se, že to nikdy nedokážu.“
„Jak ten namlouval Louise de Funèse, to mi úplně spadla čelist. On to nikdy neudělal stejně, ale pokaždé mu to do replik toho četníka sedělo,“ vzpomíná Bohdan Tůma.
Čí je to hlas? Podívejte se na bonusové video k rozhovoru!
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
