Jedení / jezení. Budu se těšit / těším se

Otázka:

Vážení,

již dlouho mě doslova „tahají za uši“ výrazy, které často slyším v rozhlase i televizi.

První z nich – „jedení nebo jezení“. Oba tvary tahají za uši. Používá se to posledních cca 15 let. Do té doby jsme říkali např. „stalo se to při jídle“, „mluvili jsme při jídle“. Dnes se, naštěstí ne vždy, použije výraz „jedení nebo jezení“. Nejspíš nezáleží na tom, který z nich je češtinsky správně, ale v češtině zní zcela krkolomně. Je to důsledek přejímání z angličtiny? Pokud ne, proč jsme ten výraz nepoužívali předchozích 50 let?

Druhý výraz – „budu se těšit“. To slyším denně i na ČRo2, který s radostí poslouchám. Možná se mýlím, ale výraz „těšit se“ již ve svém významu obsahuje budoucí čas. Těšíme se na něco, co teprve nastane. Takže loučení moderátora „budu se na vás těšit“ má podobný význam, jako „já tam budu být“. Kdy se začne těšit...? Naprosto stačí „těším se na vás“. Je můj výklad správný?

Poslouchám Vás ráda, nechtěla bych Vám mými poznámkami kazit předvánoční čas. Jen jsem to už potřebovala někomu sdělit...

Přeji Vám všem krásné Vánoce,
Alena Futerová

Odpověď:

JEDENÍ / JEZENÍ
Podle jazykových příruček je náležitá podoba jedení. Za krkolomnou bychom ji neoznačovali, je to zcela běžné dějové podstatné jméno odvozené od trpného příčestí, podobně jako např. běhání, plavání apod. Podle Českého národního korpusu nepatří ani jedení, ani jezení k frekventovaným slovům, spíše naopak. O důsledek přejímání z angličtiny nejde a v materiálu předchozích 50 let jedení doloženo je, nejde tedy o jev zcela nový.

BUDU SE TĚŠIT / TĚŠÍM SE
Obrat budu se těšit lze skutečně plnohodnotně nahradit vyjádřením těším se a vzhledem k tomu, že se jím patrně hodlá vyjádřit spíše to, že se mluvčí už teď těší, a ne to, že se těšit teprve začne, je skutečně poněkud nelogický. Nelogičnost se patrně překonává tím, že jde o obrat víceméně ustálený, a proto logičnost tolik nebereme coby vnímatelé na vědomí.