Jeden z nejlepších klarinetistů Karel Dohnal pravděpodobně nezná slovo tréma

Je jedním z nejúspěšnějších umělců mladé generace a přesně ten typ, kvůli kterému maminky dávají své děti na studia klasické hudby. Klarinetista Karel Dohnal se zúčastnil a obstál v tolika hudebních soutěžích, že jmenovat všechna jeho laureátství by zabralo podstatnou část vysílacího času. Koncertoval po celém světě a mnozí tvrdí, že právě v jeho podání se klarinetové koncerty od Wolfganga Amadea Mozarta nebo Carla Maria von Webera řadí k tomu nejlepšímu na poli klasické hudby.

Radost z hudby vede na vrchol

V útlém věku začal K. Dohnal hrát na zobcovou flétnu pod vedením učitele Josefa Šuranckého. Jak sám zavzpomínal, za tři roky přehrál veškerou dostupnou literaturu a jeho první krůčky do světa vážné hudby provázela nesmírná radost: „Poté co jsem odrostl flétně jsem, po vzoru svého úspěšného bratra, zkusil hrát na trubku. Ta radost z hudby ovšem nebyla taková a moji rodiče to tehdy rozpoznali. Navrhli mi, abych po žesťovém nástroji zkusil klarinet a radost z hraní se opět vrátila. Lidová škola umění byla v naší obci vlastně jediný způsob jak děti zabavit. I když jsem neměl rád dlouhé cvičení, bavilo mě samotné hraní partů a vystupování na podiu.“ Hudebník pochází z muzikální rodiny, i když v linii Dohnalů prý nemají významně talentované předky. Sestra je vynikající houslistka a bratr K. Dohnala trumpetista. Dokonce i manželka Xenie Dohnalová působí v České filharmonii, kde hraje druhé housle.

Tréma se dá odstranit 200% přípravou

Dlouhé hodiny příprav jsou většinou završeny velkým finále. Každý, kdo kdy účinkoval před publikem ví, jak těžké jsou pro vystupujícího chvíle těsně před rozhrnutím opony. Provází i špičkového hudebníka K. Dohnala strach a úzkost? „Úzkostí bych to přímo nenazval. Je to spíš takové napětí a já ten pocit mám rád, tu snahu podat co nejlepší výkon.“ S trémou se prý bojovat dá. Důležité je věřit, že člověk v přípravě udělal 200% a jít na pódium s naprostou sebedůvěrou: „Osobně si užívám chvíle, pro které jsem dlouhé hodiny cvičil. Na pódium vstupuji s pocitem, že se nemůže nic pokazit.“ Možná právě i díky tomuto přístupu se K. Dohnal dostal na naprostý vrchol, ze kterého na kritiku shlíží s respektem, ale na prvním místě prý upřednostňuje ohlas publika: „Konkrétně ke kritice přistupuji trochu odlišně. Na mé úrovni mi většina přátel po vystoupení poklepe na rameno se slovy chvály, ale nikdo z nich už nezmíní chyby, které jsem během vystoupení udělal. To je ale pro hudebníka nesmírně důležité. V tomto ohledu zpětné vazby naštěstí exceluje moje žena, což je pro mě inspirativní.“

Klarinet|foto: Stock Exchange

Česká filharmonie je světová

K. Dohnal měl mj. možnost vystupovat společně s BBC Symphony Orchestra v Londýně: „Měl jsem tehdy trochu obavy a myslel si, že nebudu prestižnímu orchestru stačit, ale hned na prvním vystoupení jsem poznal, že není takový rozdíl mezi Českou filharmonií a anglickou. Práce to je podobná, možná malý rozdíl je v tom, že hráči cítí větší zodpovědnost a hned na první zkoušku jsou perfektně připravení.“ Podle klarinetisty za vysokou úroveň britského tělesa mohou pravděpodobně i špičkoví dirigenti a fakt, že každý člen orchestru vykonává společensky významně hodnocené zaměstnání. V tuzemských podmínkách bohužel není výjimkou, že hudebníci musí často přijímat dodatečné zakázky, aby si obstarali kvalitní živobytí.

Více zajímavostí ale nabídne celý rozhovor Martiny Kociánové, který si můžete poslechnout v audiozáznamu.