Jean-Francois Champollion. Muž, který porozuměl faraonům

Fascinovala ho zejména civilizace starého Egypta a pociťoval v tomto směru přímo nezvladatelnou touhu po poznání. Pronesl třeba toto: „Mám nevýslovné potěšení, že mluvím stejným jazykem jak mí drazí faraoni. Chci znát egyptský jazyk stejně jako svou rodnou francouzštinu.“

Pilně studoval pod dohledem staršího bratra

Vyrůstal v dost nuzných podmínkách jako nejmladší ze sedmi sourozenců. Otec byl alkoholik, matka se o děti také příliš nestarala. Malého Jeana-Francoise se tak ujal jeho o dvanáct let straší bratr, který jej celý život podporoval a do značné míry fungoval jako jeho náhradní otec.

Jean-Jacques pod jeho dohledem pilně studoval. Naučil se arabsky a syrsky, dále si osvojil perštinu, chaldejštinu, sanskrt a jen tak pro zábavu rovněž čínštinu.

Hieroglyfy luštil víc než patnáct let

V šestnácti letech se rozhodl, že rozluští tehdy tajuplné hieroglyfy. Oženil se, narodila se mu dcera, ale rodinu často zanedbával. Nehleděl ani na to, že jej časem začala sužovat cukrovka a tuberkulóza. Práce na rozluštění dávné záhady pro něj byla vším. Nořil se stále hlouběji do obrázkového písma starých Egypťanů a tušil, že je na správné stopě. Trpělivě porovnával, hledal a kombinoval, až rozluštil celou gramatiku.

Po více než patnáctiletém úsilí mohl konečně oznámit světu, že je hotov. Stal se kurátorem egyptských sbírek v Louvru, konečně také podnikl expedici do milovaného Egypta, kde mohl hieroglyfy poprvé spatřit na vlastní oči. Během roční cesty se ale nakazil několika nemocemi, což spolu s jeho dlouhodobě chatrným zdravím znamenalo, že slávy si příliš dlouho neužil. Zemřel v Paříži 4. března 1832 ve věku jednačtyřiceti let.