Je rozdíl mezi zlodějnou a zlodějinou?

Přečtěte si odpověď na dotaz, který vede k zamyšlení nad původem slova a který prověří i jazykový cit, případně čtenářské zkušenosti.

Otázka:
Janu Čulíkovi v Britských listech jsem před časem vytkl jeho lhostejnost vůči tvaru zlodějina – on argumentoval frekvencí výskytu tvaru (dle českého korpusu), již současní bohemisté považují za rozhodující pro jeho tzv. spisovnost.

Sám cítím rozdíl mezi tvary zlodějna a zlodějina – ta druhá je nově odvozená snad i z ducha překladů knížek pro dospívající mládež o Harry Potterovi apod. a vypovídá o něčem jiném (zlodějina – konání zla, na rozdíl od prachsprosté krádeže – zlodějny). Jsem snad přecitlivělý?

Praděd


Odpověď:
Slovo zlodějna má jasný význam spojený s krádeží a používá se nejvíce v běžně mluveném jazyce s podtextem určité expresivity podobně jako další dějová podstatná jména zakončená na -(i)na. Podstatná jména tohoto typu se mohou chápat jako odvozená pouze od sloves (např. šmelit – šmelina) nebo od jmen i sloves (např. otrok/otročit – otročina).

Typ zlodějna je výjimečný tím, že se neopírá o sloveso (neexistuje zlodějit). Varianta zlodějina byla patrně vytvořena analogicky podle ostatních podob na -ina.

Mezi podobami zlodějna a zlodějina není žádný významový rozdíl. Jak vyplývá z údajů uvedených ve Slovníku spisovného jazyka českého, podoba zlodějina se v češtině objevila už ve 20. století, nejde tedy o novotvar. Dnes se podoba zlodějina používá spíše v psaném textu (viz počet odkazů na internetu), v mluvě se s ohledem na obtížnější výslovnost tak často nevyskytuje. Jako slovo zřídka používané je označeno i ve zmíněném Slovníku spisovného jazyka českého.

Kromě uvedených podob máme pro češtinu doloženy také ojedinělé odvozeniny zlodějovina a zlodějčovina.