To je pravda, napsala. Dokuseriál o nacistech na Měsíci, chemtrails i vašem vlastním konspiračním já

24. červen 2022, aktualizováno

Ochrání vás pití bělidla před covidem? Přiletí, nebo nepřiletí vrtulník, když zneškodníte chemtrails octem? Dokuseriál Terezy Rekové o dezinformacích, hoaxech, konspiračních teoriích, a jak je poznat, získal Novinářskou cenu 2021 a Prix Bohemia Radio 2022. Taky dostáváte řetězové e-maily plné strašlivých vyhlídek do budoucnosti? Anebo jste na sociálních sítích narazili na informace o plazech řídících Hollywood i o nacistech na Měsíci? Tak poslouchejte, než to smažou.

Novinářská cena 2021: Dokuseriál byl odbornou porotou oceněn jako nejlepší reportáž v kategorii audiovizuální žurnalistiky. Porota ohodnotila především „originalitu, se kterou autorka přibližuje specifické části posluchačstva rozhlasu nebezpečné fenomény současné doby, které ohrožují a rozdělují naši společnost – manipulace, dezinformace, konspirace či řetězové e-maily. Zároveň nabízí a prezentuje některá řešení a cesty, jak se těmto nebezpečným vlivům bránit.“
Prix Bohemia Radio 2022:
1. místo v kategorii Dokument. Díla hodnotili David Koubek, Markéta Nešlehová, Michal Cáb, oceňovaný německý novinář Sven Preger a švédská dokumentaristka Ylva Lindgrenová.
Autorka dokumentu: Tereza Reková
Zvuková režie: Radim Nejedlý
Dramaturgie: Daniel Kupšovský
Zvukový mistr: Michal de Diana Boro
Hudba: Matyáš Zamazal a Tereza Reková
Premiéra: 7. 11. 2021
V dokuseriálu hovoří novinář Jiří Táborský, aktivista Bob Kartous, psychiatr Cyril Höschl, expert Jaroslav Valůch nebo analytik František Vrabel. Prostor dostávají i lidé zastávající opačné názory, tvůrci a šiřitelé konspiračních teorií i ti, kteří jen „hledají pravdu“

Existuje obrovské množství tištěných, elektronických a dalších zdrojů, přičemž některé si protiřečí i v základních tvrzeních, jako zda je Země placatá, či kulatá. Z mnoha stran slyšíme: „Pravda je to, co si můžeš ověřit na internetu. Pokud nenajdeš dostatečné množství zdrojů, dost možná se jedná o výmysl…“ No jo, jenže jak můžeme vědět, že zdroje, podle kterých si informace ověřujeme, jsou pravdivé?

Dokumentární série To je pravda, napsala, který stanice Český rozhlas Dvojka uvedla v listopadu 2021, otevírá téma dezinformací a konspiračních teorií. Co to vlastně je? Jak se vyznat v obrovském množství informací? A jak poznat pravdu od lži?

Nejlepší reportáž 2021

Autorka Tereza Reková za něj získala v červnu 2022 Novinářskou cenu 2021 v kategorii audiovizuální žurnalistiky jako nejlepší reportáž. Ve zdůvodnění porota napsala, že oceňuje „originalitu, se kterou autorka přibližuje specifické části posluchačstva rozhlasu nebezpečné fenomény současné doby, které ohrožují a rozdělují naši společnost – manipulace, dezinformace, konspirace či řetězové e-maily. Zároveň nabízí a prezentuje některá řešení a cesty, jak se těmto nebezpečným vlivům bránit.“

Heslo mnoha konspirátorů a dezinformátorů (Screenshot z Facebooku)

„Ne vše v mailu či na internetu, je pravda!“

Společnost je rozdělena na několik táborů, přičemž argumenty všech jsou vlastně podobné. A nakonec stejně věříme tomu, čemu chceme věřit. Nakolik se ale o tom, co si myslíme, ještě diskutuje, a nakolik už je to pouze hlasitý souboj názorů? A jsme ještě vůbec schopni tolerovat lidi s jiným názorem?

Dezinformace a celková manipulace s informacemi je téma, které mě zajímá a trápí už dlouhou dobu. To, že na mě osobně dennodenně útočí nepravdivé zprávy na pochybných webech nebo třeba jen lživé reklamy na (ve skutečnosti) nefunkční výrobky, je něco, s čím jsem se už naučila žít. Potřeba zabývat se tématem hlouběji u mě ale vznikla ve chvíli, kdy jsem si uvědomila, že ne všichni jsou vůči nesmyslům na internetu imunní – včetně mých nejbližších rodinných příbuzných.

Třeba moje babička. Ta je velmi aktivní důchodkyní dennodenně používající svůj facebookový i e-mailový účet. Na těchto platformách si ale zároveň každý den čte desítky řetězových e-mailů a článků pocházejících z pochybných zdrojů, které jí posílají její kamarádky.

Řetězové e-maily šířící se nejen mezi seniory

Kvůli těmto e-mailům si už babička nesčetněkrát stěžovala na generaci mladých lidí, kteří „důchodcům chtějí zakázat volit, řídit, a dokonce i samostatně bydlet“, uvažovala, proč Česká republika vadí Američanům natolik, že na Hodonínsku svým letadlem schválně způsobili tornádo, a dokonce se pozastavila i nad e-mailem, ve kterém jistá doktorka z Mexika radí jako prevenci před covidem pití oxidu chloričitého, který se používá jako bělidlo.

„Stokrát opakovaná lež se stává pravdou“

To je ale jen špička ledovce. Dezinformace a konspirační teorie se nešíří pouze e-maily a neohrožují jen starší generace. Během pandemie se vynořilo obrovské množství dezinformací, kterým uvěřil každý druhý Čech. 

Podle průzkumů společnosti IPSOS se s nějakými fake news o koronaviru setkalo šest z deseti Čechů.

Naprostá většina z nich, celkem 52 % populace, jim alespoň zpočátku uvěřila.

Jiné výzkumy, které se věnovaly dezinformacím v době covidu, uvádějí, že celých 25 % úmrtí za rok 2020 bylo v Americe způsobeno tím, že se lidé řídili dezinformačními weby a věřili chybným informacím. Jako třeba výroku bývalého prezidenta Donalda Trumpa o tom, že se covid dá léčit dezinfekcí vpíchnutou do žíly. Osm tisíc Američanů se dokonce pokusilo podomácku odstranit čip, o kterém se domnívali, že mají po očkování v paži. Každý pátý Američan navíc nevěří vakcínám pocházejícím z Evropy. Podle statistik se Američané domnívají, že tyto vakcíny převozem ztrácejí svou účinnost a nejsou tak kvalitní jako vakcíny americké. Někteří dokonce tvrdí, že evropské vakcíny v sobě obsahují čipy z Ruska.

Že vám to přijde neuvěřitelné? To je dobře. Statistiku u úmrtích v USA jsem si totiž kompletně vymyslela pro potřeby tohoto článku. Nic z toho není pravda. Ale mohla by být. I proto jste nad informacemi alespoň trochu přemýšleli. Trump kdysi skutečně doporučil používat dezinfekci nitrožilně (i když to prý myslel jako vtip). A protože jste si to zřejmě pamatovali, připadala vám smyšlená statistika uvěřitelná. Kvalitní dezinformace je založena na několika málo pravdivých faktech obohacených o manipulativní kontext, data či další obsah.

Screenshoty diskuzí na sociálních sítích, do kterých díky falešnému účtu měla přístup autorka dokumentu

Podle Jiřího Táborského, autora knihy V síti dezinformací, je hlavním úkolem dezinformací člověka znejistit, rozdělit společnost tak, aby byla názorově neukotvená a nepevná. Do nejistých myslí se totiž jednodušeji implantují extremistické a populistické názory.

Vedle Táborského se k tématu v dokumentární sérii vyjádří také vysokoškolský pedagog a aktivista Bohumil Kartous, český psychiatr a popularizátor vědy profesor Cyril Höschl, vedoucí programu ověřování informací v organizaci Transitions Jaroslav Valůch a šéf společnosti Semantic Visions František Vrabel. Ke slovu se ale dostanou i lidé zastávající opačné názory, než zmínění experti.

„Náš problém není v tom, že toho víme málo. Náš problém je, že mnohé z toho, co víme, není pravda“ 

Ve čtyřech dílech cyklu To je pravda, napsala se tak vydávám na klikatou pouť za hledáním pravdy. Cestou se ale musím vypořádat s mnoha překážkami, ať už v podobě řetězových e-mailů, dlouhých diskusí s babičkou a jejími přáteli, kteří jí takové e-maily přeposílají, nebo s hádkami na internetu, ve kterých nezáleží na argumentech, ale na tom, kdo nejvíc vehementně prosazuje ten nejradikálnější názor na cokoliv.

Autorka seriálu se vydala octovat chemtrails... Podle různých teorií po vylití 4 litrů octa na beton se čáry na nebi rozplynou a přiletí vrtulník

Cestou si najdu mnoho nových kamarádů a potkám se i se svým konspiračním alter egem, dozvím se spoustu zajímavých informací nejen o chemtrails, ale také o reptiliánech či iluminátech a své putování zakončím hlubokým poznáním toho, co je pravda a co je lež… anebo možná taky ne.

Jak si informaci ověřit

Pokud si chcete ověřit nějakou psanou informaci, napište ji do vyhledávacího okna v Googlu. Objeví se vám výsledky, které danou informaci obsahují, a odkazy na články, které ji buď potvrzují nebo vyvracejí.

Obecně platí, že je dobré si informace ověřit alespoň u pěti na sobě nezávislých zdrojů – tedy alespoň na pěti rozdílných stránkách, které neodkazují jen na sebe navzájem, a na kterých se text neshoduje.

Při čtení jakékoliv informace by se pak člověk měl ptát na pět základních otázek KDO, CO KOMU, PROČ, JAK?

  • Kdo je autorem sdělení?
  • Co je obsahem sdělení?
  • Komu je sdělení určeno?
  • Proč bylo sdělení vytvořeno?
  • Jak se sdělení snaží upoutat naši pozornost?
Všech pět pohromadě – metodická nástěnka vzdělávacího programu JSNS (Jeden svět na školách) organizace Člověk v tísni

Na internetu je možné ověřit si nejen psané informace, ale i fotografie. Uděláte to snadno pomocí webových stránek images.google.com nebo na tineye.com. Ve fotogalerii níže najdete podrobný postup.

Návod na ověření fotografie

1. Vyberte fotografii, kterou chcete ověřit

Uložte si fotografii do počítače (klikněte na ni pravým tlačítkem myši a poté na „Uložit obrázek jako…“) nebo si zkopírujte její adresu (klikněte pravým tlačítkem myši na fotku a vyberte „Kopírovat adresu obrázku“).

Ověřování obrázku 1: Uložit obrázek jako (původní obrázek z fotobanky Pixabay)

2. Ověřte ji

Běžte na stránku images.google.com nebo na tineye.com.

Na stránce images.google.com klikněte na obrázek fotoaparátu a vyberte, zda chcete obrázek nahrát z počítače (pokud jste si ho před tím uložili), nebo jen vložit jeho zkopírovanou adresu (stisknutím Ctrl+V nebo pravé kliknutí myši a „Vložit“).

Ověřování obrázku 02: Google vyhledávání pomocí obrázku (screenshot z Google)
Ověřování obrázku 3: Google vyhledávání pomocí obrázku (screenshot z Google)

Na stránce tineye.com klikněte na ikonku šipky nahoru pro nahrání obrázku z počítače (pokud jste si ho před tím uložili), nebo vložte adresu odkazu ze schránky (stisknutím Ctrl+V nebo pravé kliknutí myši a „Vložit“).

Ověřování obrázku 4: Tineye vyhledávání (screenshot z Tineye)

3. Ukážou se vám všechny stránky s obrázkem, který jste nahráli

Ověřování obrázku 5: Obrázek Google (screenshot z Google)

Příklad: Následující fotka se na internetu sdílí jako součást alba s názvem Islám přichází zničit Evropu. Ve skutečnosti pochází z italského dokumentárního filmu La Nave Dolce, který pojednává o události z roku 1991, kdy 20 tisíc Albánců připlulo k italským břehům.

Kurzy ověřování informací

Pokud máte zájem prozkoumat možnosti ověřování informací ještě hlouběji, nebo kurz ověřování informací objednat třeba pro své bližní, Centrum Elpida tyto kurzy nabízí pod vedením Jaroslava Valůcha, vedoucího programu ověřování informací a mediálního vzdělávání v organizaci Transitions. Více informací o kurzu najdete ZDE.

Katalog dezinformačních řetězových e-mailů, které si rozesílají lidé mezi sebou, najdete v databázi, kterou vytvořili Čeští elfové – skupina, která si klade za cíl boj s dezinformačními kampaněmi a ruskou propagandou v českém kyberprostoru. Odkaz na databázi je ZDE.  

Čeští elfové také přinášejí měsíční reporty o dezinformacích v českém kyberprostoru, které si můžete prohlédnout na TÉTO ADRESE a ZDE monitorují počet a obsah dezinformací.

Monitoringu českého informačního prostoru se věnují také stránky Manipulátoři, Nelež nebo Demagog.

Příručku pro ověřování informací vydala také organizace Člověk v tísni v rámci programu JSNS (dříve Jeden svět na školách). Příručka je k přečtení a stažení ZDE.

A obecně platí, že ne vše, co je na internetu (i když mi to poslal můj nejlepší kamarád nebo člen rodiny), je pravda…

Přeji hodně sil!

Dokuseriál vypráví skutečné příběhy na pokračování a jejich prostřednictvím zkoumá vybrané společenské fenomény. Každý měsíc se věnuje jednomu tématu. Poslouchejte pravidelně každou neděli v 18:30 na stanici Český rozhlas Dvojka.

autor: Tereza Reková
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.