Je DAB budoucností digitálního vysílání?
Ukončení analogového rozhlasového vysílání je sice naplánováno až na rok 2025, ale už dnes se otevírá debata o tom, jaké dopady bude digitalizace mít.
A to i na soukromé stanice. Část privátních provozovatelů se totiž technologie DAB+ obává. Kromě jiného argumentuje tím, že neexistuje koordinovaný postup v rámci celé EU.
Postoj soukromých rozhlasových stanic ale není v otázce digitalizace rozhlasového vysílání zcela jednotný.
Některé subjekty příchod moderní technologie vítají, jiné se naopak obávají ztráty postavení na trhu, nebo jsou nedůvěřivé vůči technologii DAB+.
Digitalizace je nutná, ale...
Ke kritikům technologické stránky digitalizace se řadí například Martin Hroch, generální ředitel společnosti Radio United Broadcasting, do jejíhož portfolia spadají například stanice Radio 1, Radio Beat, nebo Rádio Impuls.
„Digitalizace v rozhlasovém vysílání se nám nevyhne, jako se digitalizuje veškeré naše bytí. Nicméně, nechci, aby se zaměňovala digitalizace s touto jedinou, v tuto chvíli třeba nejrozšířenější technologickou normou.“
Některé stanice ze skupiny Radio United Broadcasting, jako například Radio 1, už digitálně vysílají, a v experimentálních pásmech. Kromě nízkého počtu digitálních přijímačů mezi posluchači je ale podle Martina Hrocha problém i v tom, že nelze odhadnout, kam se technologie v následujících letech posune.
„Já si netroufnu odhadnout, jestli v roce 2025 bude norma DAB ještě obhajitelná. Počkejme si na vývoj technologií, pojďme se o tom bavit řekněme v roce 2022, která norma zvítězí, která bude na úrovni. A potom třeba zjistíme, že jsou ještě daleko novější a lepší způsoby, jak šířit rozhlasové vysílání,“ říká Hroch.
Soukromé stanice se tak pochopitelně obávají o návratnost investice, kterou by přechod na digitální rozhlasové vysílání vyžadoval. Technologie DAB má ale výhodu v tom, že s ní vysílá většina digitálních stanic v Evropě. Podle vedoucího distribuce signálu Českého rozhlasu, Pavla Balíčka je DAB v rámci Evropy jasným favoritem.
„Technologická platforma vysílání DAB s kódováním DAB+ je v současné době považována za nejperspektivnější. V Evropě je nejrozvinutější, nejrozšířenější, to znamená, že nejvíce rádií v ní vysílání, na trhu je nejvíce přijímačů oproti například technologii DRM. V této chvíli jako rozhlasová vysílací technologie DAB, potažmo DAB+ jednoznačně vítězí.“
Bude jediné rádio fungovat po celé Evropě?
Podle Martina Hrocha, generálního ředitele společnosti Radio United Broadcasting je ale kromě překotného technologického vývoje riziko i v tom, že evropské státy jsou v otázce digitalizace rozhlasu autonomní a každý stát tak může vysílat s jinými technologickými parametry.
„Přece nechceme skončit tak, že si v České republice koupím autorádio, dojedu do Německa a nebudu na něm moci chytat německé stanice. Když bude v každé zemi jiná norma, tak se to řídí do hrozného problému, a to asi nechceme. Takže určitě bychom alespoň v dojezdové vzdálenosti nebo na dovolené měli mít možnost poslouchat na stejné platformě a přijímači.“
Jak ale dodává Pavel Balíček, vedoucí distribuce signálu Českého rozhlasu, rozhlasové stanice v Evropě postupují převážně jednotně.
„Evropské vysílací unie jednoznačně doporučila DAB technologii jako budoucnost rádia pro pozemské šíření. Dokonce k tomu vydala doporučení ohledně tzv. modelu a standardu pro přijímače.“
Tyto standardy jsou pro další rozvoj digitalizace klíčové. Určují totiž, jaké technické parametry musí přijímače splňovat, aby dokázaly přijmout digitální rozhlasový signál napříč celou Evropou. Dávají tak posluchačům jistotu při nákupu digitálního přijímače – a právě jejich nedostatek je tím, co nástup nové technologie brzdí nejvíce.
