Jaroslav Dušek: Rytmy, ve kterých žijeme, jsou úplně mimo ty kosmické
Každý slavíme konec roku různě. Herec v to má jasno. „Vždycky jsem 1. ledna vlezl do Sázavy. To je pro mě Silvestr. Jinak to považuju za nesmysl,“ prohlašuje rozhodně.
„Tyhle rytmy, ve kterých žijeme, jsou úplně mimo těch kosmických. Mně se víc líbí slunovraty, přijdou mi logičtější. Ale tohle je takové legrační. Máme to v kalendáři, tak to slavíme,“ krčí rameny Jaroslav Dušek.
„Pro mě byl Silvestr od dětství vždycky na chatě na Sázavě s rodiči a prarodiči. A že děláme půlnoční oheň, a když jede po půlnoci kolem vlak, tak na nás houká. Takhle to pro mě zůstalo,“ vzpomíná.
Otužování, cesta ke zdraví
Když je na Sázavě, leze do vody dodnes. „Otužování je dnes trend, ale já to předběhl,“ usmívá se spokojeně. „Všude je dnes plno lidí, koupou se v řekách, rybníkách… Je to skvělý. To je jedna z alternativ, aby mohli být zdraví. A nepotřebují k tomu žádné podpůrné prostředky kromě svého dechu. Mám rád všechno, co posiluje naši vnitřní sílu a připomíná nám dokonalost našeho stvoření,“ uzavírá známý herec.
Spí včely nebo delfíni? Co ho naučil jeho pes? Co všechno pomáhá k pevnému zdraví? Jak je to s lotosem? Jsou kolem Silvestra klišé, o kterých by se dalo polemizovat?
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka
Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
