Jan Vávra: Nacionalismus není dobrý rádce

Většina populace tuto otázku schopna fundovaně posoudit není, což platí i o většině politiků, kteří – jak již se mnohokrát potvrdilo – ekonomii většinou příliš nerozumí, což o této vládě platí dvojnásob. Přesto se u nás zažilo, že otázka přijetí eura je otázkou politickou, tedy že rozhodující roli mají hrát jiné argumenty než ty odborné.

Naše debata – pokud se vůbec dá nazvat debatou – o přijetí, nebo nepřijetí eura je proto silně ideologická, prošpikovaná řadou fake news a především – místo argumentů se hraje na národní sentiment.

Čtěte také

Jan Vávra: Naši debatu o EU zatím určují populisté

K přijetí eura jsme se sice zavázali v přístupové smlouvě, ovšem někteří politici – v čele s Václavem Klausem – i ekonomové kopírující jeho názory, začali tvrdit, že euro všechno zdraží a brzy zkrachuje, což ještě zesílilo během řecké úvěrové krize v roce 2009.

Tehdy vznikla i dodnes oblíbená teorie o tom, že bychom jako členové eurozóny museli platit dluhy někoho jiného, což se také ukázalo jako nesmysl. Na většinu veřejnosti to ovšem zapůsobilo, z eura se stalo spíše sprosté slovo a donedávna se k němu žádný politik nechtěl veřejně přihlásit.

Důvody?

Odpůrci eura nikdy přesvědčivě nevysvětlili, proč euro výhodné není, většinou jen opakují fráze o národní suverenitě a samostatnosti. V situaci, kdy jsme jako průmyslová a exportní ekonomika provázaní s eurozónou a naše hospodářství je závislé na tom německém, kde se platí eurem, nemá tato argumentace s racionálním uvažováním mnoho společného.

Minimálně energetická krize způsobená válkou na Ukrajině nás již mohla poučit, že národní vlády v dnešním globalizovaném světě nemají dost možností na ovlivňování vývoje ekonomických procesů, a je tedy výhodnější být součástí silnějších celků. Ovšem vyvolávat nacionální nálady je snadnější než racionálně diskutovat.

Proto odpůrce eura i přímé demokracie Václav Klaus volá po referendu, ačkoli jsme již jednou v referendu rozhodli. Politici se dovolávají veřejného mínění, které předtím voláním po národní suverenitě sami ovlivnili.

Začarovaný kruh

Jde o začarovaný kruh vzájemného působení politiky na veřejné mínění a naopak, který bez odvahy aspoň na jedné straně nelze přerušit. Buďme tedy vděční prezidentovi republiky, že toto národovecké perpetuum mobile dokázal přetnout.

Jan Vávra|foto:Radko Kubičko, Český rozhlas

Ať již je za výkřiky o koruně jako základu národní suverenity snaha některých politiků udržet si co nejvíce pravomocí v ekonomické sféře, nebo – jak upozornila Lída Rakušanová – za odmítáním eura mohlo být i množství dosud nevypraných peněz českých ekonomických elit, občanská společnost by měla trvat na racionální debatě zbavené nacionálních emocí.

Pokud je naším zájmem prosperita a stabilita, tak v dnešním propojeném a zároveň krajně nejistém světě není nacionalismus dobrý rádce. A v ekonomických otázkách už vůbec ne.

Nakonec se ukazuje, že přímo volený prezident, který není závislý na parlamentu a politických stranách, může být – pokud má rozum a je odpovědný – i velice užitečný. Teď bude ale záviset na vládních politicích, aby Pavlovu rukavici zvedli a otevřeli racionální debatu zbavenou nacionálního blouznění.

Autor je komentátor Českého rozhlasu