Jan Švejnar: Čínský tygr na tržní ekonomiku zatím nemá

Když před 15 lety chtěla Čína vstoupit do Světové obchodní organizace (WTO), musela výrazně reformovat svůj ekonomický systém. Z centrálního na tržní. „Zatím se jim to podařilo jen částečně,“ myslí si ekonom Jan Švejnar. Přesto by koncem roku od WTO měla získat status tržní ekonomiky.

Čína je hybrid

Jak to tedy je? „Záleží na tom, jak se na ně díváte. Když byste tam přiletěli jako Marťan, tak vás ani nenapadne, že by to nemělo být tržní hospodářství,“ koriguje Švejnar. V Číně potkáte malé obchůdky, restaurace, bary, lidé nakupují v obchodech podobných značek, které známe i doma.

Kdyby ale měla střední nebo velká firma bankrotovat (což se běžně děje všude na světě), čínský stát ji podrží. Takový zásah má ale velmi zásadní vliv právě na posuzování ekonomiky. „Přesně tak vypadá nekalá konkurence. Na Západě nikdo podobné džátko určitě nemá!“

Tržní vs. centrální

Čína je velká země, a je taky velmi unikátní a právem se jí tak říká ekonomický tygr. To proto, že tam v poslední 40 letech rostla ekonomika velmi rychle. Podobně na tom před časem byly země jako Japonsko, Korea nebo Turecko|foto: CC BY-SA 3.0, Creative Commons Attribution-ShareAlike 3.0 Unported

Ekonomika států světa je dnes rozdělena na tržní a centrální. Severní Korea a Kuba používají čistě centrální systém. „Čína je takový hybrid. Lidé sice dělají vlastní rozhodnutí na úrovni svých rodin, je tedy decentralizovaná,“ vysvětluje ekonom.

„Velká část ekonomiky ale intervence státu potřebuje. Teď třeba přijali nový, pětiletý plán, který jsme tady dřív měli i my.“ Čistě tržní hospodářství najdete v USA, Hongkongu a třeba na Singapuru, kde centrální banka jen musí pečlivě tržní toky hlídat a případně hned zasáhnout.

Více si poslechněte ze záznamu v Archivu pořadů.