Jan Lukačevič: Investovat do vesmírných výzkumů není špatně. Pomáhají i na Zemi

16. srpen 2019

Rozhovor VR a MM

„Kvůli kosmickému výzkumu víme, že probíhá klimatická změna. Data jsou ve velké míře sbírána právě pomocí kosmických sond a družic. Složení atmosféry, průběhy změn teplot, pokrytí planety ledovou přikrývkou. To je všechno věcí sběru satelitních dat. Lidé si neuvědomují, že bez těch sond bychom tyto informace neměli,“ upozorňuje na důležitost vesmírných výzkumů fyzik Jan Lukačevič.

Jako popularizátor vědy se Jan Lukačevič setkává i s negativními názory lidí na investování do vesmírných výzkumů a misí. V Rozhovoru Radia Wave však vysvětloval, že velké množství technologií, které jsou využívány pro astronauty, pak vede i k šetrnějším řešením.

„Mohou být využívány např. v rozvojových zemích. Jde např. o technologie čištění vody nechemickou cestou. Používají se metody, které byly vyvíjeny pro astronauty, aby se do vesmíru nemusela vozit ještě nějaká tzv. jedovatá chemie. Náš projekt Marsonaut se zase snaží o efektivní zemědělství. Ta metoda, se kterou pracujeme, je velmi efektivní. Spotřebovává o 95 % méně vody než konvenční zemědělství a má až 10krát větší výnos. Zabírá přitom výrazně méně plochy. Pokud se nám ji podaří zpřístupnit lidem, tak se opět bude moci využít v zemích, které už v současné době trpí suchem. Popř. v oblastech, kde není dostatečné množství zemědělsky užitné půdy, protože jsou vysoce zalidněny.“

Jan Lukačevič (28 let)

studoval v Praze na Fakultě strojní ČVUT a v Paříži na École des Ponts ParisTech
je doktorandem na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy
pracuje pro Akademii věd v Ústavu fyziky atmosféry
spolupracoval na mezinárodních projektech ExoMars 2020 nebo PREDATOR
na sociálních sítích popularizuje vědu, šíří fakta, zajímavé objevy i své myšlenky
po Česku přednáší o vědě a vesmíru, např. v rámci projektu Science to Go

Můžeme už v roce 2019 díky vědě očekávat nějakou zásadní změnu v historii lidstva?

Zvrat se může stát kdykoliv. Statistická pravděpodobnost je vždycky nenulová (smích). Osobně ale nemám eso v rukávu. Vycházím z toho, že matematika je neúprosná. Nicméně v příštím roce se můžeme těšit na několik startů sond a družic, které nám mohou zase napovědět víc o tom, jak vesmír funguje. Myslím, že přístroje, které se pro ty sondy vyvíjely tady v České republice, v tom také mohou hrát velkou roli.

Budeme podle Jana Lukačeviče jednou skutečně žít na Marsu? Co je pro lidstvo na Marsu největší překážkou? Jak vypadá ISS? Jaký tam mají astronauti režim? Jak probíhá výběrové řízení astronautů v NASA? Daří se mu popularizovat vědu? Je o ni mezi mladými lidmi zájem? Proč se nemůže stát astronautem? Jak se daří filmařům připodobnit realitu vesmíru? Co má za cíl projekt Marsonaut? Proč někteří lidé nevěří přistání na Měsíci? Čím se nechal Jan Lukačevič inspirovat v NASA? Proč upřednostnil vědu před reprezentací ČR ve veslování? Dozvíte se v Rozhovoru Martina Minhy.

autor: Martin Minha