Jan Krůta: Submisivní lidé si jdou do virtuálního prostoru pro pohlazení, tam ale narazí
Spisovatel, textař, scénárista a producent Jan Krůta, který napsal stovky písniček a vydal přes 20 knih, byl pátečním (24. května) hostem Stáni Lekešové.
Jan Krůta byl původně učitel, který vystudoval pedagogickou fakultu. „Vzpomínám na tu dobu moc rád. Skončilo to ale po 3 letech, kdy jsem děti učil zpívat písničku >Běž domů Ivane<. Má pedagogická činnost tak byla ukončena. Hodně se mi ta profese líbila, ač jsem původně chtěl studovat filozofii. Na tu jsem zase neměl kádrový profil.“
Novinářské začátky
Později se dostal do časopisů Sluníčko a Mladý svět. „Byl to malý zázrak, že jsem se s takovým kádrovým profilem dostal do prestižních časopisů, ale poznal jsem velmi dobrého člověka, který mi prostě mé původní osobní materiály, které s člověkem v té době šly ruku v ruce s tím, jak měnil zaměstnání, předal a řekl, ať je spálím v kamnech. To jsem také udělal.“
Zlatý slavík a Hurikán
V Mladém světě se začal věnovat anketě Zlatý slavík a po letech z toho, co načerpal, napsal knihu. „Já jsem tehdy opravdu přečetl a prolistoval 40 tisíc stran starých časopisů až z roku 1962.“ Kdo je pro Jana Krůtu ten „jeho“ Zlatý slavík? „Mám rád plno zpěváků, ale asi nejvíce Dalibora Jandu, který v té době jako jediný překonal Karla Gotta. A důvod je také prostý: Daliborovi jsem dělal asi stovku textů jeho písniček.“ Je autorem textu např. známého Hurikánu. „Dalibor o tom příběhu říká, že je napsaný podle skutečné události. Popravdě to tak ale není. Dnes už z 90% skládám na hotovou hudbu. No a já pak vždy začínám se sloganem a refrénem. No a do té melodie, kterou si Dalibor sám nazpíval, mě nějak padlo jméno Hurikán. A pak už to šlo samo, tedy příběh kluka, který se nabourá a špatně to s ním dopadne.“ Celkem Jan Krůta napsal zhruba 1700 textů.
Nová kniha a virtuální svět
Jeho už 24. kniha se jmenuje „Sextenze“. „Zatím se prodává velmi dobře. Je o virtuálním prostoru, do kterého jsme všichni postupně zatahováni, a nemá meze. Když jsem tu knihu psal, tak jsem asi pod desítkou různých identit vlezl na portály, kde se seznamují různí lidé. Je zajímavé, že když zde narazí na tzv. spřízněné duše, tak mohou velmi lehce podlehnout. Zejména submisivní lidé si jdou do virtuálního prostoru pro pohlazení, tam ale narazí na profesionální podvodníky, kteří si je dokonale podmaní. Je to již svým způsobem nemoc, a zejména ženy jsou doslova vděčné za to, že někomu stojí za odpověď. Podvodníci tam vystupují jako >Pánové<, kteří jim dávají úkoly, a ony je plní. Nemá to konce, leda špatné.“ Kniha se prodává teprve pár dnů a už má i několik e-mailů s reakcemi čtenářů. „No a jedna paní mi napsala, že tito Pánové jsou z knihy velmi rozčílení a něco na mě chystají. Tak nevím, jestli se mám bát. Doufám, že ne.“
Více se dozvíte v rozhovoru se Stanislavou Lekešovou. (Audio najdete v tomto článku.)
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.
