Jan Jirák: Vražda slovenského novináře Kuciaka je obrovská osobní a společenská tragédie

„Pokud se potvrdí, že důvodem tohoto šíleného činu byla novinářská profese, pak to není pouze obrovská osobní tragédie, ale i společenská,“ říká mediální teoretik Jan Jirák.

„V nešťastné smrti obou mladých lidí je taky symbolicky obsažen útok na svobodu projevu, a to brutálním způsobem,“ dodává. Slovenský generální prokurátor prohlásil, že pokud se potvrdí podezření na „objednanou vraždu“, chce v zemi rozpoutat peklo.

Milion euro za informace

Třeba i proto, že se kolem těla snoubenky Martiny Kušnírové našly rozložené náboje, což se považuje za podpis mafie. Jak se mediální teoretik dívá na vypsání milionové odměny za dopadení pachatelů?

„Na podobnou otázku jsem si pokoušel odpovědět už včera. Asi se ti, co odměnu vypsali, pokoušejí rozkolísat okolí aktérů vražd. Může to vést k jejich vzájemné podezřívavosti, tedy pokud se opravdu jednalo o organizovaný zločinný akt.“ Taky to je ale gesto směrem k veřejnosti, které má všem dát najevo, že vláda udělá maximum možného.

Vláda ponúka za informácie o vražde novinára Jána Kuciaka milión eur https://t.co/gZQaxGoYN2 pic.twitter.com/LOy9KuyRyE

— Aktuality (@Aktualitysk) 26. února 2018

Zastrašování?

Je cílem zastrašit všechny novináře, kteří se tak jako 27letý Kuciak věnují, nebo věnovali, případům z okolí vládní strany Smer? Poslední text totiž napsal o kontroverzním podnikateli Mariánu Kočnerovi, který mj. neúspěšně kandidoval na post bratislavského primátora. Spekuluje se i nedopsaném odhalení o řádění italské mafie. Mají se „investigativci“ bát?

Podle optimisty Jiráka to bude naopak. „Ta vražda nasvítila a zdůraznila váhu svobody projevu, kterou si je třeba vážit a bránit. Spíš se společnost zmobilizuje a základní principy demokracie bude ještě víc chránit.“ Slovenští novináři ale v posledních letech mluví o obavách, protože jsou pod neustálou palbou politiků a terčem jejich posměšků.

Nevkusný slovník politiků

„Jisté napětí mezi politikou a žurnalisty je tady odnepaměti. V demokratických poměrech je to v zásadě normální. Je to známka zdravých poměrů a něco podobného se dělo i v Americe 30. let.“ Tehdy elity označili žurnalisty za „kydače hnoje, tj. Muckraking“.

„Novináři si to ale s ironizující hrdostí přisvojili a začali si tak říkat sami. Něco jiného se ale teď děje třeba i u nás. Slovník politiků je už delší dobu už opravdu nevkusný. Jindy zdravé napětí přece nemusí mít takto urážlivou podobu.“

Zavražděný slovenský novinář Ján Kuciak|foto: ČTK/AP,ČTK

Investigace? To je jiný obor...

Je „investigativní novinařina“ opravdu tak nebezpečná? Nejde jen o Slovensko, i u nás byl v 90. letech zavražděn, zřejmě lidmi kolem Františka Mrázka, novinář Václav Dvořák. O holý život se v roce 2002 bála i Sabina Slonková. „Případ Slonkové byl bohužel dost blízký tomuto slovenskému, ale zatím, a díky bohu, je u nás něco podobného spíš výjimka, protože Česko se zdá být v tomto umírněným prostředím.“

Taky prý musíme rozlišovat, v jistém riziku se pohybují pouze váleční zpravodajové a právě investigativci. Ti pracují na kauzách na nevyhlášeném válečném poli, kdy se protistrana neštítí ničeho. Mohou zažívat pokusy o získání přízně, nebo naopak zastrašování. „Nepropadejme panice, většině novinářů je podobné riziko na hony vzdálené,“ dodává.

Šéfredaktoři slovenských médií odsoudili vraždu reportéra serveru https://t.co/XjJlKDEAyX a jeho přítelkyně. Vyzývají stát, ať udělá maximum pro to, aby nebyla ohrožena svoboda slova.https://t.co/XH1L0R40wq

— Michal Žák (@michal_zak) 26. února 2018